Anděl Páně (film)

Na Nebi se den před Ježíškovými narozeninami probouzí anděl Petronel (Ivan Trojan). Běží na zkoušku andělského chóru, ze které ho sbormistryně – archanděl Gabriel (Gabriela Osvaldová) – vyhodí ven, protože zpívá falešně. Panna Maria (Klára Issová) pověří prvním úkolem – přinést z trouby plech s vánočním cukrovím – Petronel upadne a cukroví rozsype. Pán Bůh vidí tu pohromu a vezme si Petronela stranou. Petronel však sám sobě připadá bez vad a myslí si, že ostatní jen nevidí, jak je dobrý. Postěžuje si Pánu Bohu (Jiří Bartoška), že potřebuje, aby mu někdo dal nějakou příležitost ukázat, co v něm je. Bůh Petronela přijme s vlídností a příležitost mu skutečně nabídne. Rybář svatý Petr šel pro vánoční kapry a Petronel ho tedy může zastoupit u nebeské brány.

Tam se seznámí s čertem Uriášem (Jiří Dvořák), který má také u nebeské brány službu, je tam od toho, aby po zvážení svědomí každé nově příchozí duše (ty hříšné) odváděl do Pekla. Petronel posuzoval celkem tři duše. První příchozí duši, paní Vomáčkovou, Petronel odsoudil k peklu za to, že se na Světě chovala jako drbna. Potom odsoudí k peklu abatyši Magdalenu (Jiřina Jirásková) za to, že jako dítě kradla bonbóny a lhala. Třetí duší byl dráb Lorenc, tomu Petronel svědomí ani nezkoumal, ale ihned ho odsoudil k Peklu. Potom začne Petronel s Uriášem službu zanedbávat, před nebeskou branou se tvoří fronta duší čekajících na vstup, protože čert s andělem spolu hrají karty, a to až do příchodu pána Boha. Ten oba pokárá a vysvětlí Petronelovi, že Vomáčková i Magdalena vykonaly dostatek dobrého na to, aby jim drobné hříchy byly odpuštěny, a že dráb Lorenc nikdy nikomu neublížil. Petronel však namísto toho, aby litoval svých rozhodnutí, začne kritizovat Boha. Podle Petronela Bůh o svět málo dbá, a proto prý nikdo z lidí není zcela bez hříchu. Bůh vysvětluje, že nemůže hlídat každý lidský krok, ale Petronel dál mluví svou. Bůh tedy pokárá Petronela za to, že si dovoluje urážet Boha, a protože Petronel ani poté nepřestane, Bůh se rozhodne ho potrestat. Aby si Petronel sám zkusil, jak jsou lidé složití, je poslán na Svět v podobě žebravého mnicha a má za úkol během jednoho dne napravit alespoň jednoho hříšníka. Pokud se mu to nepodaří, přijde do Pekla mezi padlé anděly. Uriáš jde též s ním, neboť měl hlídat nezkušeného Petronela. K odměření dne Bůh spustí přesýpací hodiny a během filmu je na nich několikrát ukázáno, jak Petronelovi ubývá čas, což dává ději spád.

Mezitím se odehrává jiný příběh na Zemi. Zde na zámku pan správce panství (Oldřich Navrátil) s klíčnicí (Zuzana Stivínová mladší) a rychtářem (Josef Somr) okrádají hraběte Maxmiliána (David Švehlík), který se věnuje více hýření, kartám a vínu než svému vlastnímu panství. Mladé služebné Dorotce (Zuzana Kajnarová) se hrabě líbí. Když prozradí Petronelovi, který na hrad přijde jako žebrák, co by si hrabě, klíčnice i správce přáli, Petronel pomocí čertovy kouzelné mošny tato jejich tajná přání okamžitě splní. Domnívá se totiž, že se každý napraví, když získá po čem touží. Z hraběte se mžikem stane zarostlý, špinavý a otrhaný žebrák, klíčnici přisoudí velkou hromadu zlaťáků a panu správci panství krásnou mladou ženu. Leč dobrý úmysl se velmi záhy zcela zvrtne. Klíčnice se správcem se spolčí proti Dorotce, té podstrčí do její truhly ukradené stříbrné lžičky a peníze, obviní ji z krádeže, strčí do šatlavy a pohrozí jí veřejným zmrskáním na pranýři, mladý hrabě skončí také v šatlavě hned vedle Dorotky. Pan správce společně s rychtářem (Josef Somr) domluví Dorotčino osvobození a omilostnění pod podmínkou, že se za pana správce okamžitě provdá. Dorotka velmi nerada, protože si tajně myslí na Maxmiliána, svolí k sňatku se správcem jenom proto, aby o ní do smrti lidé neříkali, že je zlodějka.

Panna Maria Petronelovi zle vyčiní za to, co způsobil. Též mu vytkne, že používal Uriášovu čertovskou mošnu. Petronel si uvědomí, co udělal a rozhodne se vše napravit. To bylo důležité, neboť Petronel tím začne napravovat i sám sebe. Žádá o pomoc nebe a ne peklo. Nejprve se za pomoci svaté Barbory dostane k hraběti do vězení. Ten mu vyčte, co způsobil. Maxmilián si přeje být alespoň 30 mil daleko a Uriáš za pomoci mošny toto přání splní. Petronel se s ním pohádá, protože má už peklovských kouzel dost. Vydá se pouze s Maxmiliánem na hrad. Cestou za pomoci svaté Lucie uspíší noc, aby s Maxmiliánem trefili z lesa ven, sv. Pankráce, Serváce a Bonifáce poprosí, aby nechali zamrznout jezero, přes které následně přejdou. Pak svatého Martina poprosí o jeho koně Bělouška, protože už jsou vyčerpaní a hrozí, že svatbu Dorotky a správce nestihnou. Přijedou ve chvíli, kdy si dávají svatební polibek. Vzápětí se ukáže, že je oddal Uriáš, a jelikož je to čert, svatba není platná. Maxmilián vezme Dorotku a s andělem a čertem ji vezmou do kostela. Tam je chce Petronel oddat. Dorotka se ale bojí, aby ji lidé neměli za zlodějku, a žebráka si vzít nechce. Přizná, že má ráda Maxmiliána. Všichni ji přesvědčují, že žebrák je hrabě, ale Dorotka ho nadále nepoznává. Záběr na přesýpací hodiny ukazuje, že Petronelovi zbývá jen velmi málo času. Protože Petronelovi je líto, co způsobil a touží vše rozplést, půjčí si ještě jednou pekelnou mošnu, a to i přesto, že ho Uriáš upozorní, že tím podává ruku peklu. Petronel za pomoci kouzelné mošny promění hraběte Maxmiliána zpět ze žebráka na krásně oblečeného mladého pána a šlechtice. Hrabě Maxmilián s Dorotkou se obejmou. Petronela těší, že vše napravil a že pomohl Dorotce s Maxmiliánem ke štěstí. Jeho vlastní osud se však zdá být zpečetěn – napravit hříšníka už asi nestihne.

Přesýpací hodiny se dosypaly a Petronel s Uriášem zmizeli. Petronel je však překvapen, že se neobjevil v Pekle, ale v Nebi. Zde se ptá Boha, proč je zpět v Nebi, když svůj úkol nesplnil. Bůh Petronelovi vysvětlí, že jednoho hříšníka přece napravil – totiž sám sebe. Udělal velký čin, když pro štěstí hraběte Maxmiliána a Dorotky riskoval vlastní osud, čímž si zaslouží i odpuštění menších hříchů v minulosti. Společně pak všichni oslavují Ježíškovy narozeniny na Štědrý den. Tři králové mu donesou dort. Pozemský příběh má otevřený konec, neboť není zcela zjevné, jestli si hrabě Maxmilián Dorotku vezme za ženu okamžitě, i jak vlastně skončí v rukou světské moci všichni zloději a hříšníci, zdali se někdy vůbec ještě napraví.

Film se mimo jiné natáčel na hradech Kašperk, Křivoklát, Český Šternberk, u Černého jezera a v kostele svatého Mořice v Anníně.[1]