Alois Wachsman

Alois Wachsman (14. května 1898 Praha[1]16. května 1942 Jičín) byl český malíř, scénograf a architekt.

Alois Wachsman
Alois Wachsman
Narození14. května 1898
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1942 (ve věku 44 let)
Jičín
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze (1917–1922)
Akademie výtvarných umění v Praze (1925–1928)
Povoláníarchitekt a malíř
PříbuzníBedřich Wachsmann prastrýc
prof. Bedřich Wachsmann strýc
Julius Wachsmann strýc
Rosa Wachsmann teta
Arnošt Procházka strýc
Jiří Voskovec bratranec
Anna Pitašová neteř
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel z umělecké rodiny, jeho otec byl zubní lékař.[2] Jeho prastrýcem byl malíř Bedřich Wachsmann, strýci malíř prof. Bedřich Wachsmann ml. (1871-1944), rakouský malíř a skladatel prof. Julius Wachsmann (1866-1936)[3], literární kritik a překladatel Arnošt Procházka (bratranec nevlastní matky Julie), tetou rakouská malířka smaltu Rosa Wachsmann (sestra Julia, 1873-?)[4], bratrancem Jiří Voskovec a neteří herečka Anna Pitašová.[5] V letech 19171922 studoval architekturu na pražské technice (ČVUT) u profesorů Fanty a Engla, roku 1920 byl jedním ze zakladatelů skupiny Devětsil a v letech 19251928 studoval architekturu u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. Od roku 1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a od roku 1937 žil ve Dvoře Králové.[6]

Dílo

Jako malíř byl Wachsman zpočátku pod silným vlivem francouzského kubismu, později se jeho obrazy blížily surrealismu, ovšem s velmi osobitými poetickými náladami. Ke konci života maloval téměř realistické obrazy s náboženskými tématy, opět s charakteristickou poezií. Působil také jako ilustrátor a divadelní architekt pro Osvobozené i Národní divadlo.[7] V letech 19271930 spolupracoval s Josefem Gočárem na návrhu kostela svatého Václava v Praze Vršovicích.[8]

Výstavy

Před válkou se pravidelně účastnil výstav spolku Mánes, samostatná výstava se – mimo jiné i z ideologických důvodů – konala až dlouho po válce:

Národní galerie v Praze má jeho návrh opony pro Osvobozené divadlo, obrazy „Krajina“ z roku 1931, „Getsemanská zahrada“ z roku 1940, „Zátiší s jablky“ a „Poslední soud“ z roku 1942 a řadu dalších.[9]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  2. http://www.jicinsko.cz/mistopis/excerpta/mgcm.htm#129 Místopis Jičínska, Malá galerie českých malířů
  3. http://sbirky.moravska-galerie.cz/katalog?author=Wachsmann%2C+Julius Julius Wachsmann, Moravská galerie v Brně
  4. http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.U_10605 Rosa Wachsmann, Moravská galerie v Brně
  5. https://www.fdb.cz/lidi/32600-anna-pitasova.html Anna Pitašová na FDb.cz
  6. http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=2 Kdo je Kdo
  7. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. V druhém oddílu knihy "Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla" jsou otištěny nejvýznamnější Wachsmanovy scénické návrhy k hrám Vždy s úsměvem a Těžká Barbora.
  8. ASB portál. www.asb-portal.cz [online]. [cit. 15-09-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-06-2009.
  9. Bach.cz[nedostupný zdroj]

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.