František Řivnáč

František Řivnáč (1. září 1807 Praha25. června 1888 Praha) byl český knihkupec a nakladatel.

František Řivnáč
František Řivnáč (1886)
Narození1. září 1807
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. června 1888 (ve věku 80 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánívydavatel a knihkupec
ZaměstnavateléKronberger & Weber
Knihkupectví Františka Řivnáče
DětiAntonín Řivnáč
PříbuzníIgnác Řivnáč (sourozenec)
Antonín Řivnáč (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Syn pražského císařského kožešníka a bratr kněze Hynka Ignáce Řivnáče.[1]

Hrob Františka Řivnáče na Olšanských hřbitovech v Praze

Po absolvování akademického gymnázia staroměstského nastoupil roku 1825 jako praktikant do knihkupectví Kronberger & Weber. Po čase se v něm stal společníkem (firma se přejmenovala na Kronberger & Řivnáč). V roce 1848 ze společnosti vystoupil a založil si vlastní knihkupectví v provizorním sídle Českého muzea, které tehdy bylo střediskem národního života. V té době byl jedním z pouhých dvou českých knihkupců v Praze. Převzal také expedici Matice české a v komisi prodával muzejní publikace. Jeho nakladatelství vydalo například Děje království českého (V. V. Tomka) a Průvodce po Čechách. Kromě uspokojování domácího publika také úspěšně prodával do zahraničí, čímž uváděl českou literaturu na německý a dále na světový trh. Podnik vedl do roku 1884, kdy jej převedl na syna Antonína (který se stal společníkem už roku 1872).

Řivnáč byl také veřejně činný – působil jako obecní starší, druhý přednosta grémia pražských knihkupců a pokladník výboru pro vystavění Národního divadla.

V 50. letech 19. století byl jednou z nejpopulárnějších osobností a požíval úcty až do konce života. Zasloužil se o rozvoj české literatury, zejména vědecké a vzdělávací, a byl uznávaný doma i v zahraničí pro solidní vedení svého podniku.

Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze, ve stejném hrobě se svým bratrem Ignácem a ostatními členy rodiny. Plastika anděla byla z náhrobku ukradena. Jeho syn Antonín v rodinné hrobce pohřben není, má totiž svůj vlastní hrob, ale ten se nachází ve stejném oddělení a je vzdálený jen pár desítek metrů.

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 204.

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.