Albert Kazimír Sasko-Těšínský

Albert byl mladším synem krále Augusta III. Polského a královny Marie Josefy Habsburské, a kmotrem Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského. Přiženil se do Habsburského rodu. Za manžela si jej se svolením své matky, císařovny Marie Terezie, vybrala Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, jeho blízká příbuzná (oba byli pravnoučaty Leopolda I.). Svatba se dne 8. dubna 1766 uskutečnila na zámku Hof východně od Vídně, a to brzy po smrti Mariina otce Františka I. Štěpána Lotrinského. Po něm Albert zdědil těšínské území a titul Těšínský vévoda. Manželství zůstalo bezdětné a Marie Kristina brzy zemřela na onemocnění žaludku. Po její smrti se Albert již neoženil a věnoval se dobročinnosti (byl svobodným zednářem) a sbírce umění.

Během let 1765 až 1780 byl místodržícím Uherska se sídlem v Prešpurku. Tam se také začal systematicky zajímat o výtvarné umění a budovat svou rozsáhlou uměleckou sbírku. Poté byl do roku 1793 guvernérem Rakouského Nizozemí, kde byl za jeho působení vybudován palác Laken, dnešní sídlo belgické královské rodiny. V první koaliční válce proti Napoleonovi ho rakouský císař jmenoval vrchním říšským polním maršálem. V této hodnosti velel rakouskému vojsku v bitvě u Jemappes 6. listopadu 1792, po níž bylo francouzským vojskem Rakouské Nizozemí dočasně obsazeno.

V uherském Mosonmagyaróváru roku 1818 založil vyšší hospodářskou školu, nadlouho nejvýznamnější učiliště svého druhu v říši. Z Hüttelsdorfu do Vídně dal vybudovat vodovod. Ve Vídni přestavěl městský habsburský palác v 1. vídeňském obvodu a pokračoval jako významný mecenáš a sběratel děl výtvarného umění. Shromáždil svá díla v Albertině. Díky kontinuitě akvizic až do současnosti jde pravděpodobně o největší sbírku grafiky a kreseb na světě.