Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský

Jan Fridrich se narodil jako třetí syn Jiřího Brunšvicko-Lüneburského a jeho manželky Anny Eleonora Hesensko-Darmstadtské. Jan Fridrich navštívil v Itálii Josefa Kopertinského a následkem toho v roce 1651 jako jediný člen rodiny přestoupil na katolickou víru. Když jeho starší bratr Jiří Vilém zdědil lüneburské knížectví, obdržel Jan Fridrich Calenberg. V roce 1666 si nechal v Herrenhausenu u Hannoveru postavit palác inspirovaný zámkem ve Versailles.

V roce 1667 zaměstnal jako svého hlavního stavitele benátského architekta Girolama Sartoria, který ve městě navrhl mnoho budov, včetně Neustädter Kirche, a byl nápomocen při rozšiřování známých zámeckých herrenhausenských zahrad.

V roce 1676 najal Jan Fridrich Gottfrieda Wilhelma Leibnize jako tajného radu a knihovníka významné vévodské knihovně. Tak začal Leibnizův čtyřicetiletý styk s hannoverskou dynastií, což vedlo k tomu, že tři generace Hannoverů byli patrony jednoho z nejvýznamnějších filozofů a matematiků Evropy.

Jan Fridrich zemřel 18. prosince 1679 ve věku 54 let.

30. listopadu 1668 se třiačtyřicetiletý Jan Fridrich oženil s o dvacet sedm let mladší Benediktou Jindřiškou Falcko-Simmernskou, nejmladší dcerou Eduarda Falckého a Anny Gonzagové. Manželé spolu měli čtyři dcery, z nichž se dvě dožily dospělosti:

• Anna Žofie Brunšvicko-Lüneburská (10. února 1670 – 24. března 1672)
• Šarlota Brunšvicko-Lüneburská (8. března 1671 – 29. září 1710)
• Henrieta Marie Brunšvicko-Lüneburská (9. března 1672 – 4. září 1687)
• Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 – 10. dubna 1742)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Frederick, Duke of Brunswick-Calenberg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Frederick, Duke of Brunswick-Lüneburg na Wikimedia Commons

Předchůdce: Jiří Vilém

Brunšvicko-lüneburský vévoda Kníže z Calenbergu Jan Fridrich 1665–1679

Nástupce: Arnošt August