Dritëro Agolli

Navštěvoval střední školu v Gjirokastëru a studoval v 50. letech v Leningradě žurnalistiku. Od svého návratu do Albánie žije v hlavním městě Tirana. Zprvu pracoval pro noviny komunistické strany Zëri i Popullit. Své první básně publikoval v roce 1958.

Ve svých dílech – básních i próze – idealizoval socialistický systém. V letech 1973–1992 byl předsedou Svazu albánských spisovatelů.[2]

Jeho básně jsou jemné a pro krásný jazyk čtené dodnes. V roce 1973 byl publikován jeho satirický román Shkëlqimi dhe rënia e shokut Zylo, který je zábavnou kritikou stranické byrokracie.

Zemřel na plicní chorobu v Tiraně 3. února 2017 ve věku 85 let.

• 1958 – Në rrugë dolla
• 1961 – Hapat e mija në asfalt
• 1964 – Zhurma e ererave të dikurshme
• 1965 – Shtigje malesh dhe trotuare
• 1968 – Mesditë
• 1969 – Komisari Memo
• 1973 – Shkëlqimi dhe rënia e Shokut Zylo
• 1974 – Nëne Shqipëri
• 1975 – Njeriu me top
• 1977 – Fjala gdhend gurin
• 1980 – Trëndafili në gotë
• 1993 – Pelegrini i vonuar
• 1995 – Lypësi i kohës
• 1995 – Njerëz të krisur
• 1985 – Udhëtoj i menduar
• 1995 – Cudira dhe marrëzi
• 1996 – Shirpti i gjyshërve
• 1996 – Kalorësi lakuriq
• 1996 – Vjen njeriu i çuditshëm
• 1997 – Baladë për tim atë dhe për vete
• 1997 – Arka e djallit
• 1997 – Teshtimat e lirisë. Njeriu, politika dhe kultura
• 1998 – Fletorka e mesnatës
• 1998 – Kambana e largët
• 1998 – Kënget e buzeqeshjes
• 1998 – Lutjet e kambanes
• 2000 – Gdhihet e ngryset
• 2000 – Dështaku

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dritëro Agolli na německé Wikipedii.