Ismail Kadare

Ismail Halit Kadare (* 28. ledna 1936 Gjirokastër) je albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, žije střídavě v Albánii a Francii.

Ismail Kadare
Narození28. ledna 1936 (86 let)
Gjirokastër
Povoláníbásník, romanopisec a spisovatel
NárodnostAlbánci
Alma materTiranská univerzita
Literární institut Maxima Gorkého
Významná dílaGenerál mrtvé armády
Kështjella
Kronikë në gur
Krvavý duben
Ura me tri harqe
 více na Wikidatech
OceněníPrix mondial Cino Del Duca (1992)
komandér Řádu umění a literatury (1996)
Herderova cena (1998)
Mezinárodní Man Bookerova cena (2005)
Cena kněžny asturské za literaturu (2009)
 více na Wikidatech
Manžel(ka)Helena Kadare (od 1963)
DětiBesiana Kadare
VlivyItalo Calvino
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělání

Absolvoval střední školu v rodném městě a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu M. Gorkého v Moskvě.

Poezie

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce.

Próza

Kadare je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).

Kadareho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků.

Spor o albánskou identitu

Kniha Evropská identita Albánců – důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou.

Ocenění

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.[1]

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.