Alžběta Filipína Francouzská

Alžběta Filipína jako dítě v roce 1768

Madame Élisabeth

Alžběta Filipína se narodila 7. května 1764 na zámku ve Versailles jako nejmladší dcera francouzského dauphina Ludvíka Ferdinanda a jeho druhé manželky Marie Josefy Saské. Z otcovy strany byli jejími prarodiči francouzský král Ludvík a jeho manželka Marie, z matčiny strany to byl polský královský pár August a Marie Josefa. Právě jako vnučce francouzského krále jí příslušel titul Petite-Fille de France.

Roku 1765 na souchotiny nečekaně zemřel Alžbětin otec a její nejstarší bratr se tak stal francouzským dauphinem, který byl později známý jako král Ludvík XVI. Jejich matka Marie Josefa se nikdy ze ztráty milovaného manžela nevzpamatovala a zemřela o dva roky později. Z dvouleté Alžběty Filipíny i jejích starších sourozenců se tak stali sirotci.

Ji i její sestru Marii Klotildu vychovávala a vzdělávala Marie Luisa de Rohan, jedna z mnoha příslušnic rodu Rohanů, které vychovávaly francouzské prince a princezny. Z Alžběty Filipíny se stala dobrá jezdkyně na koni, s dobrým vzděláním a citem pro umění. Podobně jako její sestra Marie Klotilda nacházela zalíbení ve hře na hudební nástroje, především pak na violu da gamba a harfu. Byla také hluboce věřící. Nakonec roku 1774 umírá Alžbětin děd Ludvík XV. a jeho nástupcem se stává Alžbětin nejstarší bratr Ludvík August.

Alžbětě Filipíně byl navržen například sňatek s císařem Josefem II., synem Marie Terezie. Nicméně Alžběta Filipína Josefa odmítla a její bratr Ludvík se za ni postavil – tak mohla zůstat ve Francii se zbytkem rodiny.

Portrét Alžběty Filipíny od Adélaïde Labille-Guiard

17. července 1789, tři dny po dobytí Bastily, byl na přání krále Ludvíka vyslán vévoda Karel, Alžbětin bratr a budoucí francouzský král, do zahraničí, aby se skryl před revolucionáři. I Alžběta Filipína měla možnost odjet s tetami Marií Adélou a Viktorií Luisou do Itálie, kde by se jich ujala Marie Klotilda, královna sardinská a sestra Alžběty Filipíny. Nicméně, tuto nabídku odmítla a zůstala se zbytkem rodiny ve Francii. I když jí byl útěk nabídnut podruhé, odmítla.

10. srpna 1792 povstalci napadli Tuilerijský palác, kde zrovna královská rodina pobývala. Královští se pokusili najít záchranu na Zákonodárném národním shromáždění, nicméně ani ti jim nepomohli. O tři dny později byla rodina převezena do Templu v Paříži. 21. ledna 1793 proběhla poprava bývalého krále a Alžbětina bratra. Následník trůnu, Ludvík XVII., byl oddělen od rodiny. 2. srpna 1793 byla Marie Antoinetta převezena do Conciergerie a následně popravena. Krátce před popravou ještě napsala dopis adresovaný Alžbětě Filipíně, ten ale adresátce nikdy nedorazil. Ještě dlouho po smrti Marie Antoinetty žila Alžběta Filipína a její společnice, královnina dcera Marie Terezie, v nevědomosti; žádná z nich netušila, že královna je mrtvá.

Podle Robespierra byla Alžběta Filipína nebezpečná, avšak jeho původním plánem bylo pouze ji vyhnat z Paříže.  9. května 1794 ale byla převezena do Conciergerie a postavena před Revoluční tribunál. Byla obviněna z napomáhání při králově útěku a finanční podpory francouzské protiodbojové armády. Během procesu byla označována jako „sestra tyrana“ a ona na takové označení pohotově zareagovala:

Následujícího dne byla odsouzena k popravě. Byla popravena společně s dalšími třiadvaceti muži a ženami, kteří byli souzeni ve stejnou dobu. Údajně také pro podporu ostatních odříkávala žalm 130, De Profundis, dokud nepřišla řada na ni. Byla gilotinována. Její tělo bylo pohřbeno v hromadném hrobě na bývalém hřbitově Errancis. Nicméně, její bratr Ludvík XVIII. se snažil o řádné pochování svých předků a příbuzných a nezapomněl ani na Alžbětu Filipínu. Avšak když byl hrob otevřen, byla těla natolik rozložená, že nešlo poznat, kdo je kdo. Proto bylo každé jedno tělo uloženo do samostatného hrobu v Pařížských katakombách.