Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská

Kristýna byla prvorozeným dítětem a jedinou dcerou ze šesti potomků Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Sofie Louisy Württemberské. Jméno dostala po svém otci a dědečkovi z matčiny strany (Eberhadovi III.). Byla vychována v protestantském prostředí a byla horlivou luteránkou.

Z jejích pěti mladších sourozenců jen dva přežili dětství. Sestra Eleonora Magdalena se stala hraběnkou z Hohenzollern-Hechingen a bratr Jiří Vilém se stal v roce 1712 otcovým nástupcem jako markrabě. Se svými příbuznými v Bayreuthu udržovala blízké vztahy i po svatbě. Její rodiče žili nákladným životem, což jejich území dost finančně zatěžovalo.

Roku 1686 poznala Fridricha Augusta, syna saského kurfiřta. Od počátku chtěla, aby se princ stal jejím manželem. Její matka nebyla tomuto sňatku nakloněna, ale po dlouhých jednáních k němu přece jen z politických důvodů došlo a 20. ledna roku 1693 se v Bayreuthu Kristina za saského vévodu Augusta provdala.

O tři roky později, 17. října 1696 se v Drážďanech narodil jejich jediný potomek Fridrich August, pozdější August III. Polský. Péči o chlapce převzala jeho babička, matka Augusta II. Anna Žofie Dánská. Kristýna měla s Annou Žofií dobrý vztah a syna často navštěvovala.

Roku 1697 se Kristinin manžel stal polským králem. Tehdy nastala v jejich manželství roztržka, neboť získání tohoto titulu bylo podmíněno Augustovou konverzí ke katolictví. August na to přistoupil, ale Kristina, pevná ve své protestantské víře, takový krok učinit nechtěla. Proto nikdy nebyla korunována polskou královnou a do Polska nikdy nepřijela, dokonce ani na manželovu korunovaci. Osamocená, s podlomeným zdravím žila na zámku ve městě Pretzsch an der Elbe nebo na zámku Hartenfels v Torgau a jen občas byla přítomna při oficiálních událostech v Drážďanech. Ve svém dobrovolném exilu se věnovala kulturním aktivitám a zajímala se o osudy osiřelých dětí, byla však činná i na poli hospodářském a roku 1697 získala sklárnu v Pretschi. Roku 1719 se setkala v Pirnau se synem a jeho novomanželkou Marií Josefou Habsburskou, horlivou katoličkou. Několik měsíců před svou smrtí, roku 1727 naposledy viděla svého manžela.

Kristýna Eberhardýna zemřela v Pretzschi 4. září roku 1727 ve věku 55 let a 6. září zde byla i byla pohřbena. Na její památku zkomponoval Jan Sebastian Bach kantátu Lass Fürstin, lass noch einen Strahl, (BWV 198) (poprvé provedena 6. října 1727 v kostele Univerzity v Lipsku). Její manžel ani syn se pohřbu nezúčastnili.