Ahrár aš-Šám

Přehlídka bojovníků Ahrár aš-Šámu

První brigáda Ahrár aš-Šámu byla zformována po egyptské revoluci, ale ještě před začátkem syrské revoluce v roce 2011. Většina zakladatelů Ahrár aš-Šámu byli islamištičtí političtí vězni, kteří byli roky zadržováni ve věznici Sednaya až do března a května 2011, kdy byli propuštěni díky amnestii. V době založení organizace koncem roku 2011 se Ahrár aš-Šám skládala z přibližně 25 jednotek rebelů rozšířených napříč Sýrií. Od té doby se Ahrár aš-Šám rozrůstala, v červnu 2012 evidovaly internetové stránky organizace 50 jednotek a v polovině ledna 2013 se počet zvýšil na 83. Většina z těchto jednotek měla hlavní sídlo ve vesnicích v guvernátoru Idlib, ale mnoho dalších hlavních sídel se nacházelo v guvernátorech Hamá a Allepo.

Členové skupiny jsou islamisté. Ahrár aš-Šám spolupracuje se Svobodnou syrskou armádou a s ostatními sekulárními skupinami, avšak neudržuje vztahy s opoziční Syrskou národní radou. Ačkoli spolupracuje s ostatními skupinami, zachovává si svoje vlastní přísné a utajené vedení, které dostává finanční zdroje a podporu hlavně od dárců v Kuvajtu.

Díky podpoře od zahraničních podporovatelů a materiálu ukořistěnému od Syrských ozbrojených sil se z Ahrár aš-Šámu stala jedna z nejlépe vyzbrojených a nejsilnějších frakcí rebelů působící v občanské válce v Sýrii.

Vlajka organizace se symbolem Islámské fronty

Skupina má syrské velení a zdůrazňuje, že její kampaň je omezená jen na Sýrii, ne pro globální džihád. Nicméně, podle amerických zpravodajských služeb, několik členů al-Káidy bylo po výkonu trestu podle syrské vlády schopných ovlivňovat činnost skupiny a nainstalovat agenty v rámci vyšších řad do organizace. Takové vazby nebyly zveřejněny až do ledna 2014, kdy jeden z bývalých vůdců Ahrár aš-Šámu, nyní již mrtvý Abú Chálid as-Súrí, uznal své dlouholeté členství v al-Káidě a současně uznal i svou roli zástupce velitele al-Káidy (Ajmana Zaváhirího) v Sýrii.

Ve své první zvukové nahrávce Ahrár aš-Šám uvedla, že jejím cílem je nahradit vládu Bašára Asada státním zřízením islámského státu. Skupina také popsala povstání jako džihád proti spiknutí Safíovců s cílem šířit ší'itský islám a vytvořit šíitské státy od Íránu, přes Irák a Sýrii, který by zasahoval až k Libanonu a Palestině. Ahrár aš-Šám uvedla, že své útoky míří pouze proti vládním silám a milicím a že některé své operace i zrušila kvůli obavě z civilních obětí. Organizace poskytuje humanitární pomoc a podporu místním komunitám.

Bývalý velitel Ahrár aš-Šámu Hassán Abúd prohlásil, že Ahrár aš-Šám bude spolupracovat s an-Nusrou a nebude s ní mít problém, dokud bude bojovat proti Bašáru Asadovi. Abúd také prohlásil, že Ahrár aš-Šám spolupracovala s Islámským státem v některých bitvách a že všechny bojující skupiny – ať už se jedná o Islámský stát, an-Nusru, Islámskou frontu, nebo o Svobodnou syrskou armádu – mají stejný cíl: vytvořit islámský stát. Navzájem je odlišují jen taktika, strategie a metody. Abúd poznamenal, že v Sýrii nejsou žádné sekulární bojující skupiny. Hassán Abúd odsoudil demokracii v interview pro stanici al-Džazíra. Uvedl, že demokracie je vláda lidí lidem, podle pravidel, které si lidé sami přejí. Dále prohlásil, že oni mají svůj dokonalý systém, jehož právo je Alláhovo.