Syrská rada revolučního velení

Syrská rada revolučního velení
	مجلس قيادة الثورة السورية ; (Majlis Qiyādat ath-Thawra as-Sūriyya)
	Účast na syrské občanské válce
	; Logo SRRV
	; Oblasti v Sýrii pod kontrolou opozice v roce 2016: Syrská armáda Syrská opozice SDF Islámský stát
Základní info
Aktivní	Srpen 2015–současnost
Operační ; území	Sýrie Hlavně severozápadní a jižní Sýrie (téměř celý guvernorát Idlib);
Velitel	Qais Abdullah Sheikh; (Prezident SRRV); Gen. Hajj Ali; (Vojenský vůdce); Mohammed Alloush; (politický vůdce)
Spojenci	Turecko; Saúdská Arábie; Katar; USA
Oponenti	Islámský stát; Fronta an-Nusrá; SDF; Sýrie Syrská arabská armáda; Syrské arabské vzdušné síly; Národní obranné jednotky; Syrská sociálně nacionální strana; Syrské jednotky odporu; Brigády Baas; Místní milice; Írán Jednotky Quds; Pozemní jednotky; Irácké šíitské milice Kata´ib Hizballáh; Harakat Hizballáh al-Nujaba; Liwa Abu al-Fadhal al-Abbas; Liwa Fatemiyoun; Brigády Al-Badr; ; Libanon Hizballáh; Ruská federace Ruské letectvo;

Syrská rada revolučního velení (Arabsky: مجلس قيادة الثورة السورية‎, Majlis Qiyādat ath-Thawra as-Sūriyya) je aliance 72 frakcí účastnících se v Syrské občanské válce, která byla sestavena 3. srpna 2014.

Rada je zaměřena na zvýšení koordinace mezi jednotlivými skupinami s tím, že by byla rozdělena na regionální fronty tak, jednotlivé regionální rady byly tvořeny zástupci odlišných skupin (podobně, jak byla uspořádána SSA). Dohoda byla schválena jak zástupci sekulárních skupin, tak islamisty. I přesto byly některé skupiny vyloučeny, jako například Fronta an-Nusrá a někteří její spojenci. Z počátku byla vyloučeno i seskupení Ahrar ash-Sham, které se ale i přesto k alianci později přidalo (4. října 2014). První oficiální setkání proběhlo 29. listopadu v tureckém městě Gaziantep. Syrští Kurdové členy nejsou.

Vnitřní rozpory

Od samého počátku aliance existovalo určité napětí mezi umírněnými povstalci a islamisty. 28. listopadu, kdy zrovna probíhala první schůze SRRV v Turecku zaútočila Fronta an-Nusrá na základny Brigád Ansar v guvernorátu Idlib a Fronty Haqq v guvernorátu Hama. Přestože byla Fronta an-Nusrá vyloučena, spousta jejich spojenců nejen, že do aliance vstoupila, ale získala i některá vedoucí postavení. Blízké vztahy mezi Nusrou a jinými islamistickými skupinami se potvrdily, když dvě vzdávající se uskupení, obě podporované USA byly donuceny odevzdat svoje zbraně skupině Ahrar ash-Sham, jako součást jejich kapitulace Frontě an-Nusrá.

Okamžitě poté následovalo první oficiální setkání SRRV. Plukovník Muhammad Hallak vyjádřil svoji nedůvěru e říjnu podepsanou dohodu, na které nová aliance stojí, tvrdíc, že dohoda zaručovala po svržení Asada islamistickou vládu. Cit. "Dohoda sama o sobě nezaručuje svobodné volby a většina skupin náležících nyní k SRRV neuznává původní demokratické hodnoty revoluce".

Začátkem prosince roku 2014 Hnutí Hazzm ukončilo svoje členství v SRRV jako výsledek neustálých střetů mezi umírněnými a islamistickými povstalci. Ve stejnou dobu jižní odnož skupiny Fronta revolucionářů (Jabhat Thowar Suriyya) prohlásila, že nejsou v žádném spojení s SRRV. Později byla hnutí Hazzm a Fronta revolucionářů v guvernorátu Idlib poražena Frontou an-Nusrá.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Syrian Revolutionary Command Council na anglické Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.