Ada Nordenová

Narodila se v Praze. Jejími rodiči byli Josef Novák a Anna Nováková, sestra skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Již v mládí se věnovala hře na klavír a studiu zpěvu a harmonie.[1] Její první rolí byla postava Jitky v Smetanově opeře Dalibor v sezoně 1909/1910. V roce 1911 zmaturovala na dívčím lyceu v Plzni,[1] později absolvovala ještě abiturientský kurs na pražské německé obchodní akademii,[1] navštěvovala soukromou dramatickou školu a nadále studovala zpěv u K. Wallersteina a B. Ptáka.[1]

V letech 1913–1915 vystupovala v plzeňské činohře, kromě toho účinkovala v různých operních a operetních představeních a na koncertech plzeňského Hlaholu.[1] V roce 1916 nastudovala několik operních úloh pod Foerstrovým vedením a vystoupila v roli Micaely v Bizetově opeře Carmen v pražském Divadle na Vinohradech.[1] Krátkou dobu pracovala jako bankovní úřednice.[1]

Jejím prvním angažmá jako operní solistky bylo účinkování v Státním divadle Ostrava v letech 1920–1922, kde zpívala především melodramatický repertoár,[1] pak v letech 1922–1924 vystupovala v plzeňské opeře,[1] kde nastudovala celkem kolem dvaceti rolí. V roce 1922 dostala pozvání od Otakara Ostrčila k pohostinskému vystoupení v Národním divadle.[1] Zde se postupně představila v úlohách v Smetanově Daliborovi a v Dvořákově opeře Jakobín, ale její angažování se potkalo s odporem tehdejšího ředitele divadla Jaroslava Šafařoviče.[1] Nicméně, po jejím úspěchu v úloze Xenie v Dvořákově opeře Dimitrij se v roce 1924 skutečně stala členkou divadla,[1] kde se pak stala jednou z nejvýznamnějších představitelek oboru mladodramatického sopránu.[2]

Účinkovala v množství českých titulů a k jejím nejvýznamnějším domácím rolím patřily například Libuše v Smetanově Libuši, Mařenka v jeho Prodané nevěstě a Anežka v jeho opeře Dvě vdovy, Rusalka v Dvořákově Rusalce, Hedy ve stejnojmenné Fibichově opeře Hedy, Jenůfa v Její pastorkyni od Leoše Janáčka nebo Klára v opeře Srdce svého strýce J. B. Foerstera.[2]

Za zahraničních děl jsou významnými například její role Taťány v Čajkovského opeře Evžen Oněgin, Elsa ve Wagnerově Lohengrinovi, Senta v jeho Bludném Holanďanovi, Eva v opeře Mistři pěvci norimberští nebo Desdemona v Othellovi, jednom z nejvýznamnějších děl Giuseppe Verdiho.[2]

V roce 1935 získala československou Státní cenu. Sólistkou Opery Národního divadla byla do 31. července 1942, odkud odešla na vrcholu svého talentu a sil. V letech 1953–1961 byla profesorkou na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze.[1]

Byla manželkou herce Národního divadla Josefa Jeníčka.[1] Zemřela v Praze v roce 1973.

Toto je úplný seznam jejích rolí:[1]