Abdullah Gül

Abdullah Gül (* 29. října 1950, Kayseri) je turecký politik, v letech 2007–2014 prezident Turecka. Před zvolením působil jako předseda vlády a ministr zahraničí.

Abdullah Gül
11. prezident Turecka
Ve funkci:
28. srpna 2007 – 28. srpna 2014
Předseda vládyRecep Tayyip Erdoğan
PředchůdceAhmet Necdet Sezer
NástupceRecep Tayyip Erdoğan
Předseda vlády Turecka
Ve funkci:
18. listopadu 2002 – 14. března 2003
PředchůdceBülent Ecevit
NástupceRecep Tayyip Erdoğan
Místopředseda vlády Turecka
Ve funkci:
28. března 2003 – 28. srpna 2007
Ministr zahraničních věcí Turecka
Ve funkci:
14. března 2003 – 28. srpna 2007
Předseda vládyRecep Tayyip Erdoğan
PředchůdceYaşar Yakış
NástupceAli Babacan
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana spravedlnosti a rozvoje
Narození29. října 1950 (71 let)
Kayseri
ChoťHayrünnisa Gül
Alma materIstanbul University Faculty of Economics
Exeterská univerzita
Londýnská univerzita
Profesepolitik, diplomat a ekonom
Náboženstvísunnitský islám
Oceněníčestný rytíř velkokříže Řádu lázně (2008)
Chatham House Prize (2010)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2013)
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha
Řád za chrabrost
… více na Wikidatech
Podpis
Webová stránkawww.abdullahgul.gen.tr/EN/main.asp
CommonsAbdullah Gül
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Gül se narodil ve staré konzervativní rodině v Kayseri. Vystudoval na Istanbulské univerzitě ekonomii, v průběhu doktorského studia krátce pobýval v Londýně a Exeteru. Začal pracovat jako vysokoškolský pedagog, v letech 1983 až 1991 byl v Islámské rozvojové bance.

Od vysokoškolských let se zapojoval do politiky. Na vysoké škole se stal členem islamisticko-nacionalistické Milli Türk Talebe Birligi (Národní turecké studentské unie). V roce 1991 se poprvé stal poslancem parlamentu za Refah Partisi (RP, Strana prosperity) a později za jejího následovníka Fazilet Partisi (FP, Strana ctnosti). Od roku 1992 do roku 2001 působil v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Spoluzakládal Adalet ve Kalkinma Partisi (AKP) - Strana spravedlnosti a rozvoje. V jejích barvách se stal v listopadu 2002 premiérem.

Vládní funkce
Gül se jako ministr zahraničí setkává ve Washingtonu s Condoleezzou Riceovou

Jeho premiérské působení skončilo v březnu 2003, ale jeho význam pro tureckou politiku nijak neklesl. Stal se klíčovým činitelem v jednáních Turecka o budoucím vstupu do Evropské unie, stejně jako ve snaze o normalizaci vztahů se Sýrií a udržování kontaktů s tureckými minoritami v dalších zemích Střední Asie a Kavkazu.

Cílem jeho návštěvy USA 6. února 2007 bylo hlavně zabránit přijetí amerického zákona, který by označil deportace a zabíjení Arménů v roce 1915 jako "Arménskou genocidu".

Prezident

Gülovu kandidaturu na prezidenta za Stranu spravedlnosti a rozvoje ohlásil 24. dubna 2007 premiér Recep Tayyip Erdogan, který tím ukončil spekulace o tom, zda se sám nebude ucházet na tuto funkci. První pokus prosadit Güla selhal v květnu kvůli bojkotu opozičních sekularistických stran, Gül pak svou první kandidaturu formálně stáhl. Protestů za udržení Atatürkovy tradice sekularistického Turecka se v ulicích účastnily statisíce lidí.[1]

Po červencových parlamentních volbách AKP 13. srpna nominovala Güla znovu. V prvních dvou kolech sice neuspěl, ale ve třetím kole 28. srpna získal dostatečnou podporu a byl zvolen 11. prezidentem Turecka. Po svém zvolení rozptyloval obavy z přílišné islamizace země.[2]

Osobní život

Abdullah Gül je ženatý se svou sestřenicí Hayrünnisou Özyurtovou od roku 1980, kdy jí bylo 15 let. Mají dva syny a jednu dceru. Gül bývá charakterizován jako příjemný společník se smyslem pro humor.[zdroj?!] Fandí fotbalovému klubu Besiktas Istanbul.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdullah Gül na anglické Wikipedii.

  1. V Izmiru demonstruje milion zastánců světského Turecka Archivováno 25. 8. 2007 na Wayback Machine, 13. 5. 2007
  2. Tóda, Mirek: Gül: Nebojte sa, nebude tu šaría, zpráva deníku Sme, 28. 8. 2007 - slovensky
  3. T.C. Cumhurbaşkanlığı : Suudi Arabistan. web.archive.org [online]. 2012-07-30 [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  4. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
  5. Abdullah GÜL : Kazakhstan. www.abdullahgul.gen.tr [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29.
  6. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online.
  7. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online.
  8. Associated Press Of Pakistan ( Pakistan's Premier NEWS Agency ) - Turkish President awarded Nishan-i-Pakistan. web.archive.org [online]. 2011-09-27 [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  9. [email protected]. T.C. Cumhurbaşkanlığı : İsveç Ziyareti. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  10. Золотой век. turkmenistan.gov.tm [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03.
  11. Azərbaycan Prezidentinin Rəsmi internet səhifəsi - XƏBƏRLƏR » Tədbirlər. president.az [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.