Souprava metra 81-71

81–71 je typ sovětských souprav metra vyráběných v Mytiščinském strojírenském závodě (rusky Мытищинский машиностроительный завод, dnes Metrovagonmaš) u Moskvy. Tento typ byl vyvinut zejména na základě požadavků pražského dopravního podniku, ale byl dodáván i do ostatních socialistických států sdružených v RVHP. V Praze jsou tyto vozy v provozu od roku 1978, od roku 2009 ale již pouze v modernizovaném provedení 81-71M. Několik vozů bylo kvůli špatnému technickému stavu sešrotováno.[1]

Souprava 81-71 při soustružení dvojkolí v depu Kačerov, Praha
Souprava typu 81-71 ve stanici metra Serdika, Sofie
Sběrač na podvozku

Označení vozů soupravy

Na rozdíl od souprav typu Ečs tvoří soupravu dva typy vozů. Jednak jde o řídící vůz typu 81–717.1 a dále o vložený vůz 81–714.1. Vozy pro moskevské metro měly označení 81–717 a 81–714, zatímco pro budapešťské metro měly označení 81–717.2 a 81–714.2. Dále byly pro exportní trh specificky vyráběny soupravy 81-717.3/714.3 pro Varšavu a 81-717.4/714.4 pro Sofii. V roce 1987 byla zahájena výroba lehce vylepšených vozidel 81-717.5/714.5, které měly oproti původním 81-717/714 například lépe řešenou pasivní protipožární ochranu v podobně efektivnější izolace elektrických vodičů a další menší úpravy. Byly vyrobeny i exportní vozy této modifikace (pro Varšavu a Sofii pouze v této novější podobě), ale do jejich číselného označení se tato změna neprojevila. Pro zajímavost si některých rozdílů může všimnout i běžný cestující v pražské historické soupravě. Čelní vůz 81-717.1 #2159 reprezentuje podobu prvních souprav 81-717/714 dodaných do Prahy, zatímco poslední dodaný vůz #2503 reprezentuje novější modifikaci vozů 81-717.5/714.5. V Sovětském svazu a později Rusku byly vozy série 81-71 označovány pracovníky metra a fanoušky pod přezdívkou "Номерной" (/„Nomernoj“/), tedy "Očíslovaný", protože se jednalo o vůbec první vozy s továrním číselným značením oproti dříve zavedeným písmenům. Číslovka 81 je standardizovaným označením pro výrobek typu kolejového vozidla metra. Například číslovkou 71 jsou v Rusku označovány vozy pro tramvajový provoz. Číslovka 7 za pomlčkou napovídá, že daný typ pochází z továrny v Mytišči (nyní ОАО Метровагонмаш). Vozy s číslovkou 5 za pomlčkou (například varšavské 81-572/573) byly vyrobeny v petrohradských závodech I. E. Egorova (/„Jegorova“/), později ОАО Вагонмаш. Další číslice jsou přímo vázané na daný typ vozidla.

Vznik a vývoj

Kabina strojvedoucího, ovládání řídícího kontroléru levou rukou s převodem hřídelí nad koleny strojvedoucího

Vývoj nového typu metra pro Moskvu (a samozřejmě i další města tehdejšího východního bloku) začal roku 1976. Poprvé zde byly, na rozdíl od ostatních předešlých souprav (výjimku tvoří souprava metra I, která nebyla vyráběna sériově), rozlišeny čelní a vložené vozy. Hlavním důvodem byla jednak úspora vybavení, nutná pro řízení vlaků, jednak snaha zvýšit přepravní kapacitu jednotlivých vagónů. Vyměněno bylo elektrické zařízení, zvýšila se přepravní rychlost i cestovní komfort; stará světla nahradily výkonnější zářivky. Oproti vlakům složeným z vozů typu E se dosáhlo úspory ve spotřebě energie o 5–6 %. Technicky je možné spojit čelní a vložené vozy až do osmivozové soupravy, což je maximum, které je v Moskvě využíváno.

Experimentální souprava byla vypravena na linku Kolcevaja v Moskvě a opatřena zajímavým nátěrem; každý z vagónů měl jinou barvu (později byl vyměněn za standardní tmavomodrý u všech vozů). Nově byl strojvedoucímu k dispozici i pomocník; obsluha tedy byla dvoučlenná.

Do výroby se dostaly vlaky typu 81-71 v roce 1977, o rok později se objevily i v Praze. Poprvé v historii Vagonmaše nedostal nový typ soupravy písmenné označení (předchozí typy vlaků nesly písmena A, B, V, G, D, E a I). Od roku 1980 výroba těchto souprav probíhala také v petrohradském závodě I. E. Jegorova.

O dalších sedm let později pak došlo k několika modifikacím, hlavně co se týče protipožární bezpečnosti; označení vozů se tak změnilo na 81-717.5 a 81-714.5. Poslední vlaky tohoto typu byly dodány do Prahy v roce 1990; v SSSR a později Rusku se však vyráběly i nadále.

Nově vyráběným soupravám se v roce 1993 zmodernizovalo jejich vybavení, hlavně co se zabezpečení a motorů týče. Místo lavic s koženkovým potahem se také objevily dělené sedačky, stále však v podélném uspořádání. Přibyly také další čtyři světlomety na přední stranu čelních vozů. Tyto nejnovější soupravy jsou již označovány jako 81-717.5М či 81-714.5М

Výskyt

Soupravy metra typů 81-71 či jejich modifikace byly dodávány do následujících měst: Moskva, Petrohrad, Kyjev, Baku, Tbilisi, Novosibirsk, Minsk, Dnipro, Samara, Charkov, Nižnij Novgorod, Jekatěrinburg, Praha (1978–1991; 204 čelních vozů 81-717.1 a 303 vložených vozů 81-714.1[2]), Varšava, Budapešť, Sofie, Jerevan a Taškent.

V Praze byl jejich provoz zahájen v roce 1978, provoz souprav v původním provedení byl ukončen 2. července 2009. Čelní vůz č. 2374 je od roku 2010 umístěn v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy si ponechal pětivozovou soupravu č. 2159+2213+2429+2637+2504 pro historické jízdy a jiné výjimečné příležitosti na trasách linek A, B a C.[2] V letech 1996–2011 bylo 93 pětivozových souprav modernizováno na typ 81-71M, které nadále zajišťují dopravu na linkách A a B.[3]

Historické vozy

Reference

  1. TONAR, Jiří. Ukončení provozu vozů metra typu 8171 v Praze. DP kontakt. Červenec 2009, roč. 14, čís. 7 + 8, s. 11. ISSN 1212-6349.
  2. HAVLÍČEK, Petr. Zrodila se historická souprava pražského metra 81-71. Městská doprava. 2012, čís. 5, s. 40–43.
  3. HAVLÍČEK, Petr. Vozový park pražského metra je kompletní. Městská doprava. 2012, čís. 5, s. 67.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.