26. dynastie
26. dynastie podle řeckého jména svého sídelního města Sais je také nazývaná jako "sajská dynastie". Doba její vlády se uvádí v rozmezí 665 - 525 př. n. l.[1][2] Podle chronologie staroegyptské historie a v návaznosti na 24. dynastii je řazena do Pozdní doby.
Formování 26. dynastie
U zrodu 26. dynastie v Sais byl vládce Neko I., dosazený s podporou asyrského krále Aššurbanipala, a to ještě za panování faraona Taharky z "Nubijské dynastie". Teprve jeho syn Psammetik I. je považován za zakladatele 26. dynastie. Zároveň se v této době formovaly nové mocenské poměry v oblasti Levanty. Moc Assýrie po smrti Aššurbanipala (~627 př.Kr.) oslábla vnitřními rozpory, na východě se formovala říše Achaimenovců, v Mezopotamii přetrvávala mocná Babylonie, která za vlády Nabopolasara Asýrii ovládla (~609 př.Kr.). Historie těchto dějů, plná válečných střetů, nepochybně ovlivnila i počáteční období 26. dynastie.
Genese 26. dynastie
Zakladatel Psammetik I., který vládl poměrně dlouhou dobu, ~ 54 let, udržel celistvost Dolního Egypta a v 8. roce své vlády ovládl podstatnou část Horního Egyptu, přičemž reálnou moc uplatňoval až v Thébách, odkud vytlačil dosud dominantní Nubijce a posledního vládce 25. dynastie krále Tantamani [3]. Psammetik I. se prohlásil za vládce Horního a Dolní Egypta, se symboly faraona. Jeho vláda byla relativně úspěšná, Egypt prosperoval a dařilo se mu obhájit územní celistvost. V ~11 roce vlády potlačil nájezdníky z Libye. Navázal spojenecké vztahy s archaickým Řeckem a umožnil zakládání enkláv řeckých osad.[4]
Jeho syn Necho II. se již střetával s expanzí Achaimenovců, kteří útočili na Asýrii a Necho II. Asyřany spolu s Řeky podporoval. Nicméně se dostal do střetu s Nabukadnesarem II. a v bitvě u Karchemiše byl poražen. Původní egyptské území přešlo pod vládu Novobabylonské říše. Necho II. se i potom prohlašoval za faraona dvou zemí Horního a Dolního Egypta. V nápisu na stěně v Serapeu [p 1] zanechal nápis:
„ | Veličenstvo král Horního a Dolního Egypta, Necho, ať žije věčně, vyrobil všechny rakve a každou věc vynikající a užitečnou pro tohoto vznešeného boha Augusta Apise. Postavil pro něj místo v nekropoli (Sakkára) z jemného vápence, vynikajícího zpracování. Dosud se od počátku nestalo, aby mu tak mohl být poskytnut veškerý život, stabilita, spokojenost, zdraví a radost ze srdce, jako Re, navždy. | “ |
— Brastead[5] §979 |
Peršané postupně ovládli rozsáhlá území Levanty a ve vrcholné fázi pak ovládli Egypt, když v bitvě u Pelúsia perský král Kambýsés II. vojska Psammetika III. (posledního faraona 26. dynastie) porazil. Kambýsés II. se pak stal zakladatelem 27. dynastie.
Panovníci
Král | rodné jméno | trůní jména | vláda př. Kr.[3] | poznámka [2] | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Neko I. (Necho I.) | 672-664 | otec Bakenranef (Bokchoris) 24. dynastie; souběžně s vládou Taharky | ||||||||||||||||||||
Psammetik I. | 664-610 | otec Necho I. matka Istemabet dcera Taharka; v osmém roce vlády ovládl Théby a zatlačil Nubijce na jih | ||||||||||||||||||||
Necho II. | 610-595 | otec Psammetik I. matka Mekhtemweskhert II. | ||||||||||||||||||||
Psammetik II. | 595-589 | otec Necho II. matka Khedebneithirbinet I. | ||||||||||||||||||||
Apries | 589-570 | otec Psammetik II. matka Takhat III.; obnovil kult Osirise | ||||||||||||||||||||
Amesis | 570-526 | násilně usurpoval trůn,[6] vybudoval chrám Amona v oaze Síwa | ||||||||||||||||||||
Psammetik III. | 526-525 | otec: Amesis; v bitvě u Pelusia poražen perským králem Kambýsem zakladatelem 27. dynastie | ||||||||||||||||||||
Monumenty
Patrně nejvýznamnější stavební činností za vlády Psammetika I. byla dostavba nekropole posvátných býků Apisů v Serapeu[7], kde nechal vystavět velkou galerii s 28 pohřebními nikami osazenou granitovými nebo bazaltovými sarkofágy, do kterých byli ukládáni mumifikovaní býci. Celková rozloha byla zvětšena až o 350 m, 5 m výšky a 3 m šířky. Dílo bylo dokončeno v 52. roce vlády Psammetika I. Kromě jednoho sarkofágu, který nalezl Auguste Mariette v roce 1850, byly všechny vyloupeny.[8] Nevyloupený sarkofág je vystaven v Zemědělském muzeu v Káhiře.[9]
Faraon Necho II. dal vybudovat (obnovit) kanál spojující větev Nilu do Polusie přes Wadi Tumulat, vedoucí přírodní územní depresí do Rudého moře poblíž Suezu. V budoucnu se stal součástí plánů Suezského průplavu.[10] Historické úsilí vybudovat spojení Nilu s Rudým mořem se datuje již k vládě faraona Senusreta III. z 12. dynastie.
Další stavbou Nacha II. byl chrám boha Amona v oáze Siwa.
Historie sídla Sais 26. dynastie není dosud v archeologických výzkumech ukončena, rozsáhlé práce jsou prováděny v gesci University Durham.[11]
Šachtové hrobky v Abúsíru
Intenzivní výzkum lokalit na Sakkáře, kromě jiných, odkryl hrobky z pozdní "Saiské" doby ponořené v hlubokých šachtách. Tyto specifické šachtové hrobky se nacházejí v lokalitě memfidské nekropole. Dosud známých je čtrnáct, z nich jmenovitě :
- Hrobka úředníka Djenhebu s funkcí admirála působícího přibližně za vlády faraona Amesise II. V pohřební komoře se nalezl bazaltový sarkofág, kanopické nádoby, zlaté přívěsky a zlatem zdobená obinadla.
- Hrobka s jménem Psamtik, úředníka za vlády Amesise II.
- Hrobka prince Pediese, syn Psammetika I. ; hrobka poblíž pyramidy Džosera
- Hrobka Amen-tefnakht, v místě poblíž satelitní pyramidy Unase z 5. dynastie. Byl vojenským velitelem, ochráncem paláce.[12]
- Hrobka hodnostáře Menechibnekona, prozkoumaná českými egyptology v letech 2004-2008.[13]
- Hrobka Vedžahorresnetova, podrobně prozkoumaná českými egyptology v letech 1980, výsledky publikovány 1999 [14][15]
- Hrobka Iufaa, rovněž prozkoumaná českými egyptology v roce 1996, poskytla unikátní nálezy nevyloupené hrobky. Po odkrytí víka sarkofágu se objevila mumifikovaná mumie Iufaa. Působením vlhkosti pod zábaly a pokryvy pryskyřice došlo k nevratnému poškození ostatků. Ve vedlejších komorách šachty bylo objeveno dalších pět pohřbů, patrně s Iufaem spřízněných osob.[15][16]
- Společným znakem všech dosud odkrytých šachtových hrobek byla málo znatelná hliněná nadzemní nástavba, pod kterou v profilu až 13x13 m a hloubce 22 m (hrobka Iufaa) byla šachta vyhloubená v relativně měkké hornině tafla (eocenní vápnitý jílovec). Ve stěně byly vybudovány pobočné komory různého významu, často i dalších pohřbů. Pohřební komora se sarkofágem byla bohatě zdobená. Zde byly nalezeny cenné artefakty, kanopy, fajánsové vešebty, kusy dřevěného nábytku aj.
Objevení a podrobný průzkum šachtové hrobky Iufaa českými egyptology představují unikátní nález, kterému se dostalo mezinárodního ocenění.[17]
Poznámky
- pohřebiště posvátných býků, poblíž pyramidy Džosera
Reference
- VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 516–521.
- BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky)
- CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
- MARTIN, Thomas. Ancient Greece [online]. London: Yale University Press, 1996. S. 69–70. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-17. (anglicky)
- BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky)
- LADYNIN, Ivan. The Elephantie Stela of Amasis [online]. Moscow Ru: 2006. S. 31–57. Dostupné online. (anglicky)
- Sakkára - Serapeum [online]. Univerzita Karlova Praha: Dostupné online. (česky)
- DODSON, Aiden. The Eighteenth Century Discovery of Serapeum. Modern Journal of Ancient Egypt, 2000.. 2000. Dostupné online.
- RACLUS, Élisée. Earth and its Inhabitans, Africa [online]. New York: Apleton Comp., 1886. S. 417. Dostupné online. (anglicky)
- MAZA, Mamdouh. Construction of the Suez Canal [online]. Port-Said: Soil Mechanics and Foundations, 2002. Dostupné online. (anglicky)
- Saïs [online]. Durham UK: Dostupné online. (anglicky)
- Late Period Tombs [online]. Durham UK: Dostupné online. (anglicky)
- Menechibnekonova šachtová hrobka [online]. Praha: 2007. Dostupné online. (česky)
- BAREŠ, Ladislav. Abusír IV. The shaft tomb of Udjahrresnet at Abusír,. Praha: Universita Carolina, 1999.
- VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
- BAREŠ, Ladislav. The Tomb of Iufaa [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 2003. Dostupné online. (anglicky)
- BROCK, Lyla Pinch; KREJCI, Jaromir. Czech Egyptologists Open Shaft Tomb, Identify Royal Burial at Abusir. Archaeology. May 27, 1998. Dostupné online [cit. 2007-11-13]. (anglicky)
Literatura
- Jeremy Pope, The Double Kingdom under Taharka, Brill Boston, 2014, [nedostupný zdroj]
- Christophe Nauton, Regime Change and The Administration of Thebes, Swenas University , 2011,
- Verner Miroslav, „Iufaa – an Intact Tomb!“, in: Abusir – Realm of Osiris, Cairo 2003, str. 193-205.
- Ross Larry, Nubia and Egypt 10,000 B.C. to 400 A.D., The Edwin Mellen Press, Lewinston 2013
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 26. dynastie na Wikimedia Commons