Psammetik II.

Psammetik II. (Psammetichus, Psammeticus, Πσαμμουθίς), faraon Seitské 26. dynastie, vládl v letech 595–589 př. n. l.[2]Jeho trůnní jméno Nefer-ib-ra lze překládat „Krásné je srdce (boha) Re.“ Byl následníkem otce Necho II.

Psammetik II.
Psammetichus, Psamtik
Busta Psammetik II.,
Doba vlády595–589 př.n.l
Rodné jméno


Psametiko
Trůnní jméno
Neferbira
Horovo jméno

 Menekh
Manželka
Takhuit
PotomciApries, Ânkhnesnéferibrê


OtecNecho II.
MatkaMekhtemweskhet[1]
Narození7. století př. n. l.
Úmrtí9. února 589 př. n. l.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický rámec

Chrám Hibis založený Psemmetikem II. v oáze Charga, s pozdější výzdobou z 27. dynastie Dareios I.
Chrám Habis, vnitřní chodba, východní strana
Graffity „Psammetikus“ na kolosu Ramesse II. v Abu Simbel

Psametik II. zdědil po otci Nekovi II. relativně zkonsolidovaný Egypt s mocenskými cíli až v Mezopotamii, nicméně se v pozdějším období také střetával se vzrůstajícími konflikty mezi Asýrii a Babylonu (Cheldea), přičemž se rozhodl podpořit Asyřany aby omezil expanzi Bybylonu a ohrožení obchodní cesty přes Eufrat. Jejich společné vojenské tažení však skončilo porážkou u Karchemiš 605 př. n. l. Posléze byli Egypťané ze Sýrie trvale vytlačeni.[3] Následník Psametik II. pak obrátil svůj zájem na jih k Nubii. V roce 592 př. n. l. podnikl vojenskou výpravu k Třetímu kataraktu, dosáhl až Abu Simbel a na kolosální soše Remsese II. [p 1] zanechal svoje jméno. V Egyptě nechal odstranit všechny památky po panovnících 25. nubijské dynastii, jejich jména z památek odtesal (Damnatio memoriae).[4] Obsazené území v Nubii opustil, své vojenské jednotky stáhl zpět na sever a konečně u Prvního kataraktu, u ostrova Elefantina, vyznačil egyptskou hranici svými znaky. Psammetik vládl šest roků, Breasted [5]uvádí datum úmrtí „ze sedmého roku uplynulo jen 27 dní když faraon zemřel

Monumenty

I když vládl jen krátce, zůstalo po něm několik význačných památek:

  • Chrám u vesnice El-Mahalla El-Kubra [p 2]
  • 21,8 m vysoký obelisk byl vztyčen v Heliopolis (nyní se nachází v Římě. obelisk – Montecitorio)
  • Založil chrám Habis v oáze Charga pro božskou triádu bohů Amona, Mut a Osirise.

Amonova kněžka Ankhnesneferibre

V egyptském náboženském kultu boha Amona, zejména v Třetí přechodné době od 23. dynastie Amonovy kněžky („Divine Adoratrice of Amun“), které získaly značné náboženské politicko-ekonomické pravomoci, a vlastně byly reprezentantkami Amonova kultu dominujícího v Thébách. Byly také zárukou udržení dynastické posloupnosti při následnictví faraonů. Bylo pravidlem, že Vrchní Amonova kněžka byla dcerou vládnoucího faraona.[6][7] Psammetik II. do této pozice ustanovil svoji dceru Anchbesneferbire, ( ) (595~560 př. n. l.) Její oficiální titulatura byla:














Ctěná kněžka Heknefrumut, božská paže Anekhnesneferibre,
žijící královská dcera pána dvou zemí Psammetika

Adopce Amonovy kněžky byla politickým nástrojem, který měl být faraónem uskutečnit bez prodlení po nástupu na trůn, takže adopce jeho dcery v Thébách se odehrála v prvních dvou měsících jeho vlády. O inauguraci Ankhnesneferibra do funkce nejvyšší kněžky Amona také vypovídá stéla „zbožnění“,[8] jejíž překlad publikoval Breasted.[5] V prvním řádku stély je text:

Rok 1, třetí měsíc třetí sezóny, den 29. pod majestátem Hora Menekhib (mnx-ib), Oblíbená ze dvou bohyní, Mocná paže, Zlatého Hora, Ozdoba dvou zemí, Králem Horního a Dolního Egypta Neferibre syna Rea Psamtik(kem) II daný život. Toho dne králova dcera Anekhnesneferibre dorazila do Théb.[5]

Institut božích kněžek Amona, v případě Anchbesneferbire i funkce nejvyššího kněze Amona v Thébách, se u následníků Psammetika II. vyčerpal a s nástupem perské 27. dynastie zanikl.

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. na levé noze kolosu
  2. město v gubernii Gherbia v deltě Nilu

Reference

  1. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 235. Dostupné online. (anglicky)
  2. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
  3. DAN’EL KAHN. Some Remarks on the Forign Policy of Psmatichus II in the Levant (595–589 B.C.). Univesity Haifa: in-Journal of Egyptian History 1(1):139-157, 2008. S. 139–157. (anglicky)
  4. Psmatik II king of Egypt [online]. Dostupné online. (anglicky)
  5. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt vol. IV. §985 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. §588A-C. Dostupné online. (anglicky)
  6. AYAD, Miriam. The Godś Wife of Amun (740-525 BC). Abingdon UK: Routledge, 2009. (anglicky)
  7. BOAST, Julien. An Analysis of Egypt's Foreign Policy During the Saite period vydavatel =. Birmingham: [s.n.], 2006. (anglicky)
  8. Stela of Ankhesneferibe [online]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

  • Dieter Arnold, Temples of the Last Pharaohs, Oxford University Press, 1999. p.76
  • Roberto B. Gozzoli Psammetichus II, Reign, Documents and Officials, Golden House Publications (April 3, 2017)
  • Charles Bonnet & Dominique Valbelle, The Nubian Pharaohs, The American University in Cairo Press, 2005. p.166–167

Externí odkazy

Předchůdce:
Necho II.
Egyptský král
595–589 př. n. l.
Nástupce:
Apriés
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.