Abúsír

O významu lokality svědčí to, že byla využívána po více než 3 tisíciletí. Její současný název je odvozen z někdejšího egyptského místního jména Per Usir – „(Kultovní) místo (boha) Usira“ (řecky Busiris). Nejspíše tomu tak je proto, že místo s podzemními katakombami, které se zde nachází, mohlo být Egypťany považováno za mytické Rosetau, tedy za jeden ze vstupů do podsvětí. Vykopávky zde od začátku 20. století prováděla Německá orientální společnost, od počátku 60. let 20. století zde probíhá výzkum Českého egyptologického ústavu.

Vstup do Ptahšepsesovy mastaby

Lokalita byla jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie, pro soukromé hroby i v době pozdější. Nacházejí se zde také pozůstatky tzv. slunečních chrámů: první královskou stavbou na lokalitě vůbec byl sluneční chrám vybudovaný panovníkem Veserkafem. První královskou hrobkou v Abúsíru byla hrobka Veserkafova nástupce krále Sahurea. Jeho pyramidový komplex je charakterizován novým architektonickým i kultovním konceptem, který se stal standardizovaným typem pozdějších staveb.

V zádušních chrámech Sahureova nástupce Neferirkarea, Neferirkareovy manželky královny Chentkaus II. a jejich krátce vládnoucího syna panovníka Neferefrea byly nalezeny pozůstatky papyrových chrámových archivů (označované jako Abúsírský archiv I, II a III) obsahující dokumenty především hospodářského a administrativních charakteru. Jejich nález je důležitý také z hlediska archeologického, protože obsahují informace o abúsírských stavbách, které prozatím nebyly objeveny.

V okolí pyramid vznikly soudobé hřbitovy s hrobkami významných osob spojených s dynastií, nejvýznamnější z nich je mastaba Ptahšepsese, zetě a vezíra panovníka Niuserrea. Na vzdálenějším místě v poušti byl objeven hřbitov s velkými šachtovými hroby z 26. a 27. dynastie, z nichž jeden (pro pohřeb pravděpodobně nikdy nepoužitý) patřil významnému hodnostáři v době vlády Peršanů nad Egyptem Vedžahorresnetovi.