Bitva u Pelúsia

Bitva u Pelusia byla vojenským střetnutím, v němž armáda perského krále Kambýsa II. porazila na jaře roku 525 př. n. l. jednotky egyptského faraona Psammetika III. Jejím důsledkem byla více než stoletá okupace Egypta Peršany.

Podle Hérodota (III, 10) tábořil egyptský faraon u pelusijského ramene Nilu a očekával zde útočící oddíly Peršanů. Pelusion bylo strategicky významné pohraniční město, jež kontrolovalo obchodní styk mezi Egyptem a Asií; jeho posádka čítala zhruba 4.000 – 5.000 mužů. Celkově měli Egypťané k dispozici asi 30 000 ozbrojenců, početní stav perské armády není znám – jistě však nebyl nižší než v případě Egypťanů.

Král Kambýsés II. se mohl opřít o elitní asyrské lučištníky a elamské kopiníky, kvalitní jízdu, tvořenou lýdskými a skythskými jezdci, a dvěma řadami obávaných válečných vozů. Jádro egyptského vojska tvořili řečtí žoldnéři v čele s Fanem z Halikarnassu a núbijští jezdci.

Rozhodujícím momentem bitvy byla zrada Fanových řeckých oddílů, jež opustily obranná postavení a umožnily Peršanům vzniklé situace využít. O ztrátách nejsou k dispozici žádné údaje.