25. dynastie

Nubijské pyramidy v Meroe

Pohřební komora krále Tantamani v Kuru[3]

Princezna Shepenupet II. obětuje Re-Harachtejovi, za ní bohyně Isis a princezna Amenirdis I.; kaple kněžek v Medinet Habu

Princezna a kněžka Amenirdis I. obětující Amonovi; kaple v Medinet Habu

Kartuše krále Kushta a jeho dcery Amenirdis I na váze s obětinami pro bohy

Ve zmíněném období se naopak mocensky rozmohla Asýrie a posléze i expandující Perská říše.
Souhrnnější historické údaje a rozptýlené archeologické lokální výzkumy z 25. dynastie jsou dosud předmětem četných odborných studií.[4][5][6] Sídlo králů v Nubii bylo v lokalitě u města Napata[p 1] a nekropole v Meroe. Obdobně jak v Egyptě si nubijští králové v prehistorické době budovali pyramidy, rozlohou menší, výrazně špičatější. Většina z nich byla pobořena a hrobky vykradeny. Jednou ze zachovalejší je hrobka faraona Tantamani, posledního vládce z 25. dynastie.[7]

25. dynastie „nubijská“
sídlo Napata

Král	Rodné jméno	Trůní jména	Doba vlády př. n. l.[8]	Poznámka
Kashta	Kashta	Nimaatre	765–752	otec Piye, dcera Amonova kněžka Amenirdis I.[9] hrobka: Kurru 8
Piye	Piye	User maat Ra	747–716	otec Kashta,[p 2] bratr Shabaka syn Taharka; hrobka: Kurru 17[10]
Shabaka	Sha ba ka	Nefer ka Ra	716–702	otec Kashta, syn Shebitku; hrobka: Kurru 15
Shebitku	Shabataka	Djed kau Ra	702–690	otec Shabaka; bratr Taharka; hrobka: Kurru 18
Taharka	Taharqa	Nefertumjura	690–664	otec Piye; bratranec Tantamani mezi 17.–19. rokem vlády přechodně sídlo v Memfis;[11] hrobka: Nuri 1[12]
Tantamani	Ta net Amun	Ba ka ra	664–656	koregent Taharky, otec Shabaka; hrobka: Kurru 16

První čtyři faraonové „nubijské dynastie“ usilovali o sjednocení Egypta a obnovení imperiálního významu říše. Se střídavým úspěchem ovládli část severu a nějaký čas měli sídlo v Memphis, nicméně sílící tlak a mocenský vliv Asýrie v Dolním Egyptě vedl, zejména za vlády Aššurbanipala (685–631 př. n. l.), k porážce nubijského vládce Taharku a jeho zatlačení zpět na jih až do sídla Nepata v Nubii. V Dolním Egyptu dosadil podřízeného vládce Nacho I. (Nekau I.), opět v městě Sais. Za zakladatele 26. dynastie „Saiské“ se uvádí jeho syn Psammetik I.[13] (672–664 př. n. l.) se sídlem v Sais. Asýrie za Aššurbanipala a jeho nástupci uplatnili mocenský vliv na Egypt až po Théby.[14]
Po smrti Aššurbanipala (~631) se Asýrie vnitřními rozpory v boji o následnickou moc, občanskými válkami a vnějším tlakem okolních států postupně oslabila tak, že se za vlády perských Achaimenovců přibližně po roce ~620 dostala do područí Perské říše. Peršané za vlády Kýrose II. ovládli Egypt a založili zde 27.dynastii.

Kněžka „božská uctívačka“ Amona („Divine Adoratrice of Amun“) byla, po „božské manželce Amona“[15] pro hlavní kněžku staroegyptského božstva, druhým titulem kterým se v Thébách realizoval (legalizoval) přenos moci z jednoho faraona na dalšího, jestliže se jeho dcera stala držitelkou tohoto kněžského titulu. Principiálně se jednalo o propojení Amonova božství s mocí faraona. V Thébách byl Bůh Amon považován za krále.[16][17] Institut kněžství žen, zasvěcených hlavnímu bohu Amonovi, který zahrnoval neobvyklý rozsah moci se realizoval zejména za vlády 23. libyjské dynastie, byl zosobněn princeznou Shepenwepet I. dcerou Osorkona III. Pokračovatelkami v 25. nubijské dynastii byly princezny Amenridis I. a Shepenwepet II. Další jsou zaznamenány v 26. dynastii.[18] V areálu zádušního chrámu Ramesse III. v Medínet Habu se pro každou z kněžek Amona, budovaly zádušní kaple. Jednou ze zachovaných a prozkoumaných, je zádušní kaple Amenirdis I. Zasvěcené kněžky měly značné pravomoci v ekonomickém rozhodování a nezávislém financování. Na stéle z červené žuly, nalezené 1897 G. Legrainem[p 3] v Karnaku, jsou zápisy, které lze interpretovat jako určení kompetencí a závazků faraona, jmenovitě Psammeticha I. zakladatele 26. dynastie, své dceři a kněžce Nitokris I. Institut Amonových kněžek se zachoval i v pozdějších dynastiích dalších asi 200 let.[19]

25. dynastie „nubijská“
sídlo Natapa

Amonova kněžka[15]	Chrámové jméno	Doba vlády	Poznámka
Shepenupet I.	Šp-(n).wp(t)	754–714	otec Osorkon III. 23. dynastie
Amenirdis I.	Hˁt-nfrw-Mwt	740–720	dcera Kashta, sestra Piye
Shepenupet II.	Šp (n) wp(t)	710–650	dcera „Pijw“ a sestra Shabaka. a „Taharka“