Žofie z Hohenbergu
Žofie z Hohenbergu (celým jménem Žofie Marie Františka Antonie Ignacie Alberta kněžna z Hohenbergu, německy Sophie Marie Franziska Antonia Ignatia Alberta Fürstin von Hohenberg, po sňatku též jako Sophie Nostitz-Rieneck, 24. července 1901, Konopiště – 27. října 1990, Thannhausen, Štýrsko) byla jediná dcera a nejstarší dítě následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie z Hohenbergu rozené Chotkové, kteří byli zavražděni 28. června 1914 v Sarajevu.
Žofie z Hohenbergu | |
---|---|
Narození | 24. července 1901 Konopiště Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. října 1990 (ve věku 89 let) Thannhausen Rakousko |
Místo pohřbení | Weiz, Štýrsko |
Choť | (1920) Fridrich Nostitz-Rieneck (1893–1973) |
Děti | 1. Ervin (1921–1949) 2. František (1923–1945) 3. Alois (1925–2003) 4. Žofie (* 1929) |
Rodiče | František Ferdinand d'Este (1863–1914) a Žofie Chotková (1868–1914) |
Rod | Hohenbergové |
Příbuzní | bratr: Maxmilián z Hohenbergu (1902–1962) bratr: Ernst z Hohenbergu (1904–1954) děd: Karel Ludvík Rakousko-Uherský (1833–1896) babička: Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská (1843–1871) strýc: Ota František Josef (1865–1906) strýc: Ferdinand Burg (1868–1915) praděd: František Karel Habsbursko-Lotrinský (1802–1878) prababička: Žofie Frederika Bavorská (1805–1872) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodila se 24. července 1901 na zámku Konopiště v Čechách. Měla dva mladší bratry, Maxmiliána (Maximilian; 29. září 1902 Vídeň – 8. leden 1962 Vídeň) a Arnošta (Ernest; 27. květen 1904 Konopiště – 5. březen 1954 Štýrský Hradec). Kvůli morganatickému sňatku rodičů byli všichni sourozenci vyloučeni z následnictví na trůn. Většinu svého dětství strávila na zámku Konopiště obklopená milující rodinou. Žofiin otec velice miloval lov a zasloužil se o to, že Žofie skolila svého prvního jelena už ve třech letech. Roku 1914 spolu se svými sourozenci nečekaně osiřela v důsledku atentátu na její rodiče spáchaného Gavrilo Principem v Sarajevu. O smrti rodičů se dozvěděla na zámku Chlum u Třeboně. Do konce 1. světové války bydlela se svými sourozenci na Konopišti, kde se o ně starali a vychovávali je matčina sestra Marie Jindřiška Chotková (1880–1964) a Otto Lev Stanovský (1882–1945), později Jaroslav kníže Thun-Hohenstein (1864–1929). Roku 1916 jí byl udělen titul kněžna a přiznáno oslovení Jasnost.
V roce 1920 se v Děčíně provdala za Fridricha, hraběte Nostice-Rienecka a z tohoto manželství se narodili tři synové a jedna dcera.[1] Rodina se hlásila k německé národnosti, během druhé světové války synové narukovali k Wehrmachtu.[1] Nejstarší Erwein (nar. 1921) zemřel v sovětském zajetí v roce 1949, mladší Franz (nar. 1923) v bojích na východní frontě v roce 1945; nejmladší syn Aloys (nar. 1925) a dcera Sophie (nar. 1929) válku přežili.[2]
V říjnu 1945 dostala rodina, jíž byl v ČSR zkonfiskován majetek, povolení vycestovat do Rakouska, což v dubnu 1946 učinili.[1] Usadili se na zámečku Geyeregg v Eisenerzu (Štýrsko), který Žofie získala jako dědictví. V roce 1962[zdroj?] se přestěhovali do Salcburku. V roce 1981 navštívila po 60 letech Konopiště. Žofie o mnoho let přežila oba své bratry Maxmiliána a Ernsta. Zemřela ve věku 89 let 27. října 1990 v Thannhausenu ve Štýrsku a byla pochována po boku svého manžela v hrobce rodu svobodných pánů Gudenus, ze kterého pocházel její zeť, na hřbitově ve Weizu ve Štýrsku.
Rodina
Žofie Hohenbergová se 8. září 1920 v Děčíně provdala za hraběte Fridricha (Bedřicha) Leopolda Josefa Huberta Mariu Nostitz-Rienecka (1. listopad 1893 Praha – 29. prosinec 1973 Štýrský Hradec), syna Erweina Felixe Marii Nostitz-Rienecka (20. květen 1863 Měšice – 3. listopad 1931 Vídeň) a jeho manželky (sňatek 25. červen 1891 Vídeň) hraběnky Amálie Podstatské z Liechtensteinu (14. prosinec 1867 – 1. prosinec 1956). Narodily se jim čtyři děti. Tito potomci se hlásili k německé národnosti. Synové sloužili za druhé světové války ve Wehrmachtu.
- 1. Ervin Max (Erwein; 29. 6. 1921 Heinrichsgrün – 1. 9. 1949 Vysoky u Charkova v sovětském zajetí), hrabě
- 2. František (Franz; 2. 2. 1923 Vídeň – 23. 2. 1945 Berent, Východní Prusko, padl na východní frontě), hrabě
- 3. Alois (Aloys; 12. 8. 1925 Vídeň – 22. 4. 2003 Salcburk), hrabě
- ∞ 7. srpen 1962 (civilně), 12. září 1962 (církevně) zámek Zeil Marie Terezie hraběnka z Waldburgu na Zeilu a Tauchburgu (* 8. 8. 1931 zámek Zeil, Bádensko-Württembersko), jejich děti:
- 1. Friedrich (* 19. 7. 1963 Štýrský Hradec)
- 2. Monika (* 15. 4. 1965 Štýrský Hradec)
- ∞ 11/14. 7. 1985 zámek Eisenerz Friedrich svobodný pán Mayr von Melnhof (* 10. 11. 1952 Salcburk)
- 3. Sophie-Bernadette (* 17. 8. 1967 Štýrský Hradec)
- 4. Franz-Erwein (* 4. 5. 1970 Štýrský Hradec)
- ∞ 23. červen 2001 Salcburk hraběnka Isabelle von Moy de Sons (* 15. 7. 1977 Mnichov)
- ∞ 7. srpen 1962 (civilně), 12. září 1962 (církevně) zámek Zeil Marie Terezie hraběnka z Waldburgu na Zeilu a Tauchburgu (* 8. 8. 1931 zámek Zeil, Bádensko-Württembersko), jejich děti:
- 4. Žofie (Sophie; 4. 6. 1929 Vídeň), hraběnka
- ∞ 18. srpen 1953 Štýrský Hradec Ernst Gudenus (26. 3. 1916 – 7. 12. 1972, do roku 1919 svobodný pán von Gudenus
Zajímavosti
- Její synovec druhého stupně je rakouský herec Friedrich von Thun (* 1942 jako Friedrich Thun und Hohenstein).
- V americkém televizním seriálu Dobrodružství mladého Indiany Jonese (původní název: The Young Indiana Jones Chronicles) se mladý Indiana Jones, kterého hrál Corey Carrier, v listopadu 1908 setkal s princeznou Žofií, kterou hrála dánská herečka Amalie Alstrup.
Reference
- František Ferdinand d´Este: Děti Františka Ferdinanda a Žofie. www.franzferdinand.cz [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15.
- Archduke Franz-Ferdinand: Children
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie z Hohenbergu na Wikimedia Commons