Železniční trať Dívčice–Netolice

Město Netolice bývalo městem s čilým obchodním ruchem, s četnými trhy. To se ale změnilo po otevření Dráhy císaře Františka Josefa 1. září 1868. Rábínský lihovar či pivovary v Netolicích a Petrově Dvoře naopak prosperovaly a nádraží Nákří-Netolice (později Dívčice) bylo od města dvě hodiny daleko. V Netolicích proto vzniklo konsorcium pro stavbu přípojné dráhy, v jehož čele stál netolický starosta JUDr. Otakar Kudrna. V lednu 1893 bylo vydáno povolení k předběžným pracím na dráze. Přes počáteční ekonomické problémy, řešené například využitím starých kolejnic, byla nakonec 8. září 1894 vydána koncese. Stavba začala 23. března 1895. Původní termín dokončení 15. srpna nebyl dodržen, a tak se slavnostní zahájení provozu konalo až 27. října 1895. V roce 1925 byla trať zestátněna. Od roku 1927 byly na dráze postupně provozovány motorové vozy řad M 120.1, M 132.0, M 122.0, M 232.2. Provoz nákladních vlaků byl zajišťován do října 1930 parní trakcí, poté až do okupace motorovými vozy. Ty byly ale zejména zpočátku velmi poruchové, proto byla na trati stálá záloha v podobě parní lokomotivy. Na počátku 30. let 20. století byl vyměněn traťový svršek, což umožnilo zvýšení rychlosti až na 50 km/h.

Za druhé světové války byl z důvodu nedostatku benzínu uskutečňován pouze parní provoz, 15. ledna 1945 byla trať uzavřena a byly na ní deponovány transporty Wehrmachtu. Po jejich vyložení byl provoz od 11. července obnoven. V roce 1987 byl znovu kompletně vyměněn traťový svršek.[3]

V roce 2011 Jihočeský kraj oznámil, že od 26. února 2011 přestane osobní dopravu na trati objednávat. Tak se také stalo a Správa železniční dopravní cesty podala návrh na zrušení trati. Město Netolice a obce na trase ale projevily zájem o provozování dráhy vlastními prostředky, a i proto Drážní úřad žádost zamítl s tím, že není opodstatněná.[4] Zároveň společnost ČD Cargo oznámila záměr po trati přepravovat dřevní štěpku pro Plzeňskou teplárenskou.[1]

Vlakové spojení bylo sice oficiálně nahrazeno autobusy, ovšem v nedostatečné podobě.[5] Bylo přidáno několik spojů na trase Netolice–Malovičky, nedělní pár Lhenice–Vodňany a zpět a noční autobus z Českých Budějovic, jedoucí však jen v liché týdny. O státních svátcích nejede nyní do Netolic (natož do obcí na trati) jediný spoj veřejné dopravy.[6]

• Dívčice (km 0,0): Elektrifikovaná stanice na trati Plzeň – České Budějovice. V jízdním řádu 2020 zde zastavují osobní vlaky na trase České Budějovice – Strakonice/Písek.[17]
• Radomilice (km 2,7): Zastávka zrušena po 2. světové válce. Ještě v 70. letech 20. století byly odstaveny u nástupiště dva vyřazené nákladní vozy bez podvozků, sloužící jako skladiště. Vše bylo definitivně zlikvidováno při opravě trati v 80. letech. Nástupiště se nacházelo poblíž rybníka zvaného Jezero, asi 500 metrů směrem na Dívčice.
• Libějovice (km 5,826): Strážní domek stojící v těsné blízkosti zastávky a křížení trati se silnicí I/20 byl zbourán v roce 2019. Zastávka se dříve nazývala Libějice a byla to jedna ze dvou zastávek vybudovaných při zahájení provozu na trati.[3]
• Malovičky: Zastávka plánovaná, uváděna v jízdním řádu jako otevřena ode dne vyhlášení (prokazatelně už v roce 2003) do roku 2010.[7] K jejímu vybudování však nedošlo. Měla se nacházet u křížení trati s polní cestou z Maloviček, za rybníkem Otrhanec.
• Malovice u Netolic (km 7,757)
• Holečkov (km 9,305): Dříve zastávka s nákladištěm (1 manipulační kolej, zrušena v roce 2007). Původně se nazývala Rabín podle přilehlého hospodářského dvora.
• Netolice zastávka (km 10,985): Do přilehlého areálu bývalé briketárny vedla vlečka, jejíž stopy jsou v terénu ještě v roce 2020 dobře patrné.
• Netolice (km 13,602): Koncová stanice dráhy, dopravna D3. Do stanice ústí dvě vlečky, a nachází se zde objekt dvoukolejné výtopny, kde byly v noci deponovány motorové vozy až do ukončení pravidelného provozu. Ve stanici jsou 2 dopravní a 1 manipulační kolej. Stanice nesla dříve (pravděpodobně do cca 20. let 20. století) název Netolice-Město.

• 
  Dívčice
• 
  Libějovice
• 
  Malovice u Netolic
• 
  Netolice

• Trať 190 České Budějovice – Výhybna Nemanice – Dívčice – Číčenice – Protivín – Ražice – Strakonice – Horažďovice předměstí – Nepomuk – Nezvěstice – Plzeň hl. n.