JIP – Papírny Větřní

Spirova papírna v roce 1898

Papírnu založil průmyslník Ignác Spiro[2], když v roce 1867 zakoupil Pečkovský mlýn a přebudoval jej na papírny. Postupně sem přesunul výrobu ze své papírny v Českém Krumlově. Roku 1911 byl vybudován první papírenský stroj na výrobu novinového papíru; ve své době se jednalo o největší a nejmodernější papírenský stroj na světě. V roce 1935 byl postaven stroj pro rotační tisk (tehdy největší stroj svého druhu ve střední Evropě). Po roce 1938 nacisté zabavili majetek rodiny Spiro a v roce 1941 došlo ke sloučení provozu s rakouskou papírnou Steyermühl ve Steyeru. Ke konci války se vlivem válečného hospodářství a neudržování provozu výroba úplně zastavila.[3]

V roce 1945 byla na podnik uvalena národní správa a došlo ke znárodnění. Roku 1946 se papírny staly národním podnikem. Po únorových událostech roku 1948 byla papírna přejmenována na Závod Rudého práva.[4][5] Roku 1958 byly založeny výrobní jednotky větřínských papíren, které zahrnovaly provozy v Českých Budějovicích, ve Větřní, v Loučovicích, v Táboře, v Přibyslavicích a v Červené Řečici.[3][6]

Papírenský stroj č. 7 (PS7, tzv. ROTO) byl určen pro výrobu ilustračního a magazínového papíru.[7]

Ukázka výroby rotačního papíru. Na snímku František Bohdal, vedoucí cechu ROTO v letech 1961–1982.

Na počest 30. výročí Vítězného února vyhlásili dělníci a technici v roce 1978 socialistický závazek na překročení výroby zboží o 2,5 milionu korun při úspoře materiálových nákladů v hodnotě 650 tisíc československých korun. Dělníci a technici z oddělení ROTO vedeni Františkem Bohdalem vyrobili navíc 1300 tun papíru pro časopis Květy, což přineslo úsporu 24 milionů devizových korun.[8] Ve stejném roce obdržel kolektiv pracovníků ROTO státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu[9] a František Bohdal obdržel vyznamenání Za vynikající práci.[10]

V osmdesátých letech došlo k etapové modernizaci papírenského stroje č. 7 (ROTO), kdy stoj přešel na řízení počítačem. Řídící systém vyvinul koncern Nokia. Jihočeské papírny zakoupily jeden z prvních výrobků, který řídil varný proces v sulfitové celulózce. Dále došlo k výměně kovových sít za silonová, čímž se trojnásobně zvýšila jejich životnost. Cílem bylo nahradit dovoz magazínového papíru a optimalizovat výrobu. Zvýšila se také čistota vody ve Vltavě. Údolí a město Český Krumlov byly zbaveny zápachu z vypouštěných vod, jenž po desetiletí znepříjemňoval prostředí.[11] František Bohdal, který se na modernizaci jakožto vedoucí cechu ROTO podílel, byl v roce 1982 oceněn státním vyznamenáním Za pracovní věrnost. Oceněn byl za více než 30leté působení v závodu a za zlepšovatelské návrhy, které realizoval v oddělení papírna (zlepšovatelský návrh ve využívání sukoviny,[12] na zlepšení kvality smirkového papíru a na snížení spotřeby vody).[13] V roce 1960 obdržel titul Nejlepší pracovník chemického průmyslu.[14][15] V cechu papírna František Bohdal působil jako vedoucí v letech 1958–1961.[16] Zmíněné postupy byly v továrně používány i po roce 1989.[17]

Součástí bylo několik papírenských strojů (PS1, PS4, PS5, PS6, PS8, PS9) vyrábějící především balicí papíry.

Papírny se roku 1990 přetransformovaly do akciové společnosti.[3]

Za první pololetí roku 1997 firma vykázala konsolidovanou ztrátu přes 48 000 000 Kč.[18]

V roce 2010 společnost zaměstnávala přibližně 500 zaměstnanců.[19] Z důvodu nerentability magazínových papírů došlo v témže roce ke změně výrobního programu na PS7 na balicí papíry.[20] V roce 2011 byla ve Větřní zprovozněna linka na zpracování použitého nápojového kartónu.[21]

Dne 17. října 2013 se podnik ocitl v insolvenci a na jeho majetek byl vyhlášen konkurs.[22][23] K obnovení provozu podniku došlo 1. listopadu 2013 [24].

K roku 2015 firma dlužila 278 věřitelům téměř miliardu korun.[25][26] K roku 2019 probíhalo splácení pohledávek.[27] K prosinci roku 2019 papírny dlužily 250 věřitelům 893 000 000 korun.[28]

K roku 2021 papírny zaměstnávaly na 200 zaměstnanců. Orientují se na bariérové a balicí papíry pro nadnárodní internetové obchody, potravinářský průmysl či řetězce rychlého občerstvení.[29]

• Bohdal, František: Iniciativa mladých velmi pomohla, Jihočeská Pravda 12.3.1960, str. 2
• Bohdal, František: Soutěž směnařů, Jihočeská Pravda 9.11.1977, str. 4
• Oborský, Stanislav: ROTOSTROJ, Rudé Právo 18.9.1966, str. 1
• Sadílková, Eva: Nekonečná role, Rudé Právo 13.5.1976, str. 3

• Železniční vlečka Kájov–Větřní

• Obrázky, zvuky či videa k tématu JIP – Papírny Větřní na Wikimedia Commons