Motorový vůz 820

Motorový vůz řady 820 (do roku 1988 řada M 240.0, prototypy původně M 230.5) je typ železničního motorového vozu, který byl v první polovině 60. let vyráběn pro ČSD Vagonkou Tatra Studénka (nyní Škoda Vagonka). V roce 1993 přešly vozy této řady do majetku nástupnických společností ČSD, Českých drah a ŽSR (a následně i ZSSK). V současnosti již nejsou v pravidelném provozu.

Motorový vůz řady 820
(dříve M 240.0 (M 230.5))
Motorový vůz M 240.0113
Řada dle Kryšpína (ČSD)M 240.0 (prototypy M 230.5)
Řada dle UIC (ČR/SR)820
Přezdívkasingrovka, vzducholoď, kachna, kačenka
Základní údaje
VýrobceVagonka Tatra Studénka
Výroba v letech19591964
Počet vyrobených kusů122
Období provozu1959 – 2002/2007
Míst k sezení56
Míst k stání46
Hmotnost a rozměry
Délka přes nárazníky18 500 mm
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu2’ B’
Trvalý výkon206 kW
Maximální povolená rychlost70 km/h
Typ spalovacího motoruTATRA T 930-4 K
Přenos výkonuhydrodynamický
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstrukce

Vozová skříň motorového vozu řady 820 (M 240.0) je samonosné konstrukce svařená z ocelových profilů. Je usazena na dvou dvounápravových podvozcích, z nichž jeden je hnací. Motor je upevněn na samostatném rámu a nachází se pod karoserií mezi podvozky. Krouticí moment je převáděn přes hydrodynamickou převodovku kloubovým hřídelem na nápravovou převodovku jedné nápravy hnacího podvozku (pod zavazadlovým oddílem). Druhá náprava se opět spojena přes hřídel a vlastní nápravovou převodovku. Výbavu některých vozidel tvořila, kromě obvyklých brzd, také elektromagnetická kolejnicová brzda. Interiér vozu je rozdělen na dvě koncová stanoviště strojvedoucího (obě jsou průchozí), zavazadlový oddíl, nástupní prostor s WC, velký oddíl pro cestující, druhý nástupní prostor a malý oddíl pro cestující.

Dva prototypy, označené původně jako řada M 230.5, se částečně lišily od sériových vozů řady M 240.0. Byly kratší (18 m přes nárazníky) a měly menší počet míst k sezení (48).

Vývoj, výroba a provoz

Vůz M 240.0113 v zastávce Dražůvky v roce 2005

Motorové vozy řady M 230.5 byly původně zamýšleny jako náhrada tzv. hurvínků (řada M 131.1). Výroba dvou prototypů byla studénecké vagónce zadána v roce 1957, podle původního plánu se mělo jednat o částečně odlišné vozy – jeden z nich měl mít mechanický přenos výkonu (označení M 230.4), druhý přenos hydrodynamický (řada M 230.5). Vzhledem k problémů ve vývoji mechanické převodovky byly oba vozy (rok výroby 1959) vybaveny převodovkou hydrodynamickou a oba tedy označeny jako řada M 230.5. Po různých zkouškách byly zařazeny do osobního provozu a ve Studénce byla zahájena sériová výroba, v letech 1963 a 1964 bylo vyrobeno dalších 120 vozů označených již řadou M 240.0 (díky zvýšené maximální rychlosti). Prototypům byla v té době zvýšena maximální rychlost, přeznačeny ale byly až v roce 1977. K řadě M 240.0 bylo vyrobeno také 711 přípojných vozů Balm-k (přípojné vozy řady 020) a 30 vozů s poštovním oddílem řady BFalm (řada 022), které byly s motorovými vozy sladěny jak tvarově, tak barevně.

V provozu částečně nahradily vozy řady M 131.1, za které přinesly na místní tratě pohodlnější cestování. Provozně však byly poměrně nespolehlivé a začaly být vyřazovány již v roce 1982 při dodávkách vozů řady M 152.0 (810). Od roku 1988 byla řada M 240.0 přeznačena na řadu 820. Rekonstruován byl pouze jediný vůz 820.114, a to roku 1995; po této rekonstrukci je možné jej spojovat s přípojnými vozy řady 010 a jim podobnými (řady 011–016).

Poslední pravidelný vlak vedený vozem řady 820 vyjel v Česku v květnu 2002, na Slovensku tomu bylo již o rok dříve. V některých oblastech České republiky ale byly nasazovány i nadále přibližně do roku 2007, kdy jezdily jako náhradní vozy za nepojízdná vozidla řady 810.

V současné době[kdy?] je v Česku 9 zachovaných kusů a na Slovensku 3 kusy. Většinou se jedná o historické vozy, které vyjíždí na občasné mimořádné jízdy. Jeden vůz sloužil firmě Unipetrol Doprava jako nehodový vůz, vůz prošel v roce 2019 rekonstrukcí a v současnosti je provozován u firmy Railway Capital.[1]

Historické vozy

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ŠINDELÁŘ, Jan. Dílenský motorák bude opět vozit lidi. Šatava vzkřísil kachnu, nasadí ji v Jemnici. Zdopravy.cz [online]. 2019-04-18 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online.

Literatura

  • BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.