Štětinatec haitský

Je to endemický savec, vyskytuje se pouze v karibské oblasti Střední Ameriky na ostrově Hispaniola v Dominikánské republice a v Haiti. Žije tam v lesích, křovinatých oblastech i poblíž plantáží. Přes den se ukrývá v rozsochách stromů, v jejich dutinách nebo si vyhrabává nory.

délka: okolo třiceti centimetrů délka ocasu: 17–26 centimetrů hmotnost: okolo jednoho kilogramu Na hmyzožravce je to poměrně velký živočich.

Štětinatec haitský je poměrně pomalé zvíře, je nápadné svým dlouhým čenichem. Barva jeho hrubých chlupů je mezi černou, šedou a hnědou, na spodní straně těla bývá světlejší, vybarvení je u každého jedince odlišné. Čenich, uši, nohy a šupinatý ocas jsou téměř bezsrsté.

Jeho čenich daleko přesahuje čelist a ve spojitosti se zvláštním kloubem, kterým je čelist připevněna k lebce je čenich velice pohyblivý. Přední končetiny má větší a mohutnější, na všech má silné drápy, na předních větší. Díky nim dobře šplhá na stromy a dokáže slézat i skály. Oči má velmi malé a zrak nemá dobře vyvinutý, zato má vynikající sluch a hlavně čich. 40 zubů je uspořádáno podle vzorce 3/3-1/1-3/3-3/3, v druhém spodním řezáku je žlábek, ze kterého je vylučován ze žlázy v dolní čelisti jed. Samci mají penis a varlata ukrytá v břišní dutině.

Jeho strava, za kterou vychází v noci, je především živočišná. Žere nejrůznější hmyz, pavouky, měkkýše, drobné obojživelníky a plazy jako i ptačí mláďata, nepohrdne ani mršinami; řídce žere i rostlinnou potravu, ovoce, kořínky. Potravu si vyhledává svým pohyblivým čenichem v kůře stromů, štěrbinách skal a hlavně pod spadlými listy, účinně si pomáhá svými masivními drápy. Pro ochromení kořisti ji při skusu vstřikuje do těla toxické sliny.

Samice si staví hnízdo v noře, která je součásti rozsáhlých tunelů, do kterých si ukládá i potravu. Její říje je velmi nepravidelná a nezávidí na roční době, samec se může pářit kdykoli. Délka březosti je něco málo nad 50 dnů. Samice má dvě mléčné bradavky, vrhne po jednom až dvou mláďatech dvakrát ročně a ta po narození váží průměrně 75 gramů a měří 15 cm. Během prvních několika měsíců zůstává v jejich blízkosti, kojí je a zvyká je postupně na život mimo noru a samostatný lov.

Průměrná délka života štětinatce haitského není přesně známa, předpokládá se, že dosahuje 10 let. Hlavními predátory jsou na ostrov dovezení psi, kočky a promyky, proti kterým nemá tento těžkopádný druh moc naděje; loví je i lidé. Od roku 1960, kdy ještě nehrozilo druhu vyhynutí, jeho počty značně poklesly. V klasifikaci IUCN byl zařazen mezi ohrožené druhy, v Dominikánské republice je chráněn zákonem.

• EATROFF, Adam. Animal Diversity Web: Solenodon paradoxus [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2002 [cit. 2013-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
• ARKive: Solenodon paradoxus [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2013-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-04. (anglicky)
• Evolutionarily Distinct and Globally Endangered species: Solenodon paradoxus [online]. Zoological Society of London, London, GB [cit. 2013-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-10. (anglicky)
• IUCN Red List of Threatened Species: Solenodon paradoxus [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2012 [cit. 2013-01-26]. Dostupné online. (anglicky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu štětinatec haitský na Wikimedia Commons