Šotouš

Podle článku[1] v jazykovědném periodiku Naše řeč z roku 2008, slovo šotouš není uvedeno v Slovníku spisovného jazyka českého a Slovníku spisovné češtiny, tudíž je nespisovné.

Výrazy šotouš ve Šmírbuchu jazyka českého a šotoušek ve Slovníku nespisovné češtiny byly v tu dobu spojeny s významem homosexuál. V elektronickém Příručním slovníku jazyka českého šlo v tu dobu dohledat výrazy šotouš, šotoušek ve významu šotek, skřítek, tedy mytologickou postavu, např. tiskařský šotek.

Slovo je dnes používáno ve významu „silný fanda veřejné dopravy, zejména železniční“, s obsahem jak pozitivním, tak negativním, v závislosti na kontextovém zapojení slova, a lze ho zařadit do slangu profesní mluvy železničářské.[1]

Focení veřejné dopravy je známo již dávno a po celém světě, masové rozšíření slova šotouš v rámci české zájmové skupiny má krátké trvání. Je kladeno asi do roku 2004, nejprve bylo vnímáno jako hanlivé slovo, označující zapálené nadšence v železniční a jiné veřejné dopravě.[3][4] Později se však jeho význam rozšířil na každého, komu je dráha koníčkem a fotografuje ji,[5] a ač si zachovalo jistý punc hanlivosti, pro některé se změnilo až v hrdé sebeoznačení:[6] Zájemci o projíždění tratí jsou několik desítek let i v České republice. V posledním roce se pro ně vžilo označení "šotouš", ale známé jsou i tradiční výrazy "projížděč" nebo "dráhař". Slovo "šotouš" se zpočátku používalo jako nadávka -hrd vyjadřovalo extrémního fanouška, který svými názory a vystupováním dělá ostatním železničním příznivcům ostudu. Ale protože se nikdo nedokázal shodnout, koho do této kategorie zařadit a koho ne, vžilo se nakonec pro všechny.

Slovo šotouš se vzácně vyskytuje i ve starší literatuře (kartotéka Příručního slovníku jazyka českého uvádí dva záznamy) jako přetvoření běžnějšího slova šotek. V tom smyslu byl použit u Voskovcem a Werichem v jedné scénce o císaři Neronovi („Nerouš, Nerouš, to byl šotouš“) či v článku Marie Jiráskové Poslední školní výlet 3. B v Lidových novinách v roce 1936.[7]

V českém překladu Tolkienovy knihy Hobit[8] překladatel František Vrba v roce 1978 výrazy goblin, hobgoblin a orc překládal jako skřet, rarach a šotouš (šotouš tedy byl ekvivalentem slova orc).[9]

Spisovatel Patrik Ouředník ve svém Šmírbuchu jazyka českého (Paříž 1988) uvádí výraz šotouš coby synonymum pro homosexuála.[10]

Mezi fanoušky železnice (nikoliv vždy šotouše) lze počítat např. tyto osobnosti:

• Antonín Dvořák[11]
• Adolf Born[12]
• Eduard Hrubeš[12]
• Dalibor Gondík[12]
• Arnošt Goldflam[12]
• Igor Bareš[12]

• První zmínky se objevují v online diskuzích a tematických webech věnovaných dopravě, v neformálních rozhovorech atd.
• Podle autorů stránek Posázavský pacifik, v článku „Fotojízda Kolínskem a Posázavím“ z března 2007 se název objevil v rozhovoru týdeníku Reflex s členy KHKD.[5]
• V roce 1997 vyšel v Reflexu článek, který žertovně definuje šotouše.

• Došlo k oficiálnímu pojmenování soutěže Největší šotouš PID, kterou vyhlásil pražský ROPID v září 2009.[13] Vítězem se tehdy stal Matouš Vanča, který získal 22 bodů ze 40 možných, a to v čase kratším o třetinu než držitel druhého místa.[14]
• V dubnu 2019 zveřejnil iROZHLAS článek o vlivu šotoušů na dopravní stavby tím, že vlastní iniciativou prosadili slib dopravce a církve obnovit kapli svatého Antonína v brněnských Pisárkách coby součást projektu výstavby městského silničního okruhu.[15]

• Fotografická zastávka
• Letecký spotter

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šotouš na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo šotouš ve Wikislovníku
• Sezam českých fotomíst na stránkách Opavského železničního klubu
• Úzkorozchodná dráha Frýdlant–Heřmanice, příklad fotoreportáže o zrušené železniční trati na stillgelegt.de (německy)
• Normálněrozchodná trať Svor-Jablonné Další příklad, tentokráte v českém provedení na stránkách k-report.net.
• Focení železnice – začínáme na lightgarden.cz
• Šotouši od České Lípy