Šilhánky

Pohled na dolní rybník

Přírodní památka se nachází na území Roštejnské obory, přibližně 2 km od obce Doupě v Kraji Vysočina. Je tvořena dvěma oligotrofními rybníky, které leží na bezejmenném potoku. Tyto rybníky jsou odděleny hrází, po které vede hlavní cesta skrz Roštejnskou oboru,[6] která slouží k poměrně intenzivnímu chovu mufloní a dančí zvěře. Chovem této zvěře ovšem nebyl prokázán žádný negativní vliv na samotné rybníky ani mokřady, které se rozprostírají v blízkém okolí rybníků. Tyto mokřady představují skvělé životní podmínky pro mnoho druhů živočichů i rostlin. Za zmínku stojí třeba vrbovka bahenní (Epilobium palustre)[7], pomněnka trsnatá (Myosotis caespitosa)[7], mochna bahenní (Potentilla palustris)[7] nebo starček potoční (Tephroseris crispa)[7], které rostou právě na mokřadních loukách a jsou všechny zařazeny v červeném seznamu v kategorii C4 (druhy vyžadující další pozornost). Dalším důležitým biotopem je zrašelinélá loučka u spodního rybníka, kde roste opět mochna bahenní (Potentilla palustris). Pod hrází, která odděluje oba rybníky, se nachází další významný biotop – podmáčené olšiny, kde roste třeba kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), blatouch bahenní (Caltha palustre), třtina šedavá (Calamagrostis canesens), ale hlavně zde převažuje metlice trstnatá (Deschampsia cespitosa).

Pohled na horní rybník

Přírodní památka Šilhánky je součástí Roštejnské obory, která dnes slouží částečně i jako naučná přírodovědná stezka. Obora vznikla na konci 16. století a patří mezi nejstarší obory v České republice.[8] Byla však zničena během druhé světové války a znovu obnovena až v roce 2007. Od té doby má rozlohu 126,9 ha[3]. Druhy chovné zvěře se postupně měnily, v dnešní době jsou zde především zástupci mufloní a dančí zvěře. 

Hráz oddělující rybníky

Hlavní cíl, který si stanovil plán péče vydaný pro roky 2016–2025 je ochrana přírodní památky, ale bez větších nebo intenzivnějších zásahů. Cílem je zachování životních podmínek pro všechny druhy i biotopy, které se na tomto území přirozeně vyskytují. V případě biotopů je tento typ ochrany důležitý právě proto, že i sebemenší změna může mít negativní vliv na celé populace významných druhů rostlin i živočichů, které jsou na tyto biotopy vázané. Za účelem splnění tohoto cíle ochrany přírodní památky Šilhánky jsou zakázány činnosti a zásahy způsobující jakékoliv terénní úpravy, změna druhů nebo způsob využití pozemků, změna vodního režimu na celém území, manipulace s hladinou na vodních plochách, provádění zásahů do litorálních porostů či úprava dna a břehů (včetně odbahňování). Zakázáno je i zřizování mysliveckých zařízení (i přes to, že přírodní památka je součástí obory, která slouží k chovu muflonů a daňků) a vypouštění nebo krmení divokých kachen.[9]

Tůň dolního rybníka

Současně s návrhem na vyhlášení přírodní památky Šilhánky byl podán i návrh na vyhlášení přilehlého ochranného pásma. Konkrétně by to měl být trvalý travní porost, který se nachází v lesních porostech v okolí obou rybníků. Jedná se o přirozený terestrický biotop mnoha druhů obojživelníků. Tato louka je pravidelně kosena a využívání jako krmeliště pro zvěř (zejména mufloni, daňci a divoká prasata), která žije v oboře. Nicméně pro samotnou podstatu mokřadu právě toto není úplně vhodné, hlavně kvůli možnosti případné další eutrofizace území, a proto by bylo při vyhlášení ochranného pásma nutné přemístit krmeliště z dosahu tohoto pozemku.[9] 

Vchod do Roštejnské obory

Přírodní památka Šilhánky je součást Roštejnské obory. Území této obory obklopuje pozdně gotický hrad Roštejn,[12] který se nachází přibližně 2 km od obce Doupě a přibližně 10 km od města Telč. Hrad Roštejn je součástí nejfrekventovanější turistické stezky vedoucí skrz Vysočinu. Její délka je přibližně 7 km a spojuje hrad s nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny – Javořicí (ležící v nadmořské výšce 837 m n. m.).[13] Přímo u hradu Roštejn na tuto hlavní stezku navazuje okružní, dva kilometry dlouhá naučná stezka Roštejnská obora. Od obory ke hradu potom vede žlutá turistická značka. [8][6]

Avšak přímo území přírodní památky Šilhánky není využíváno k žádnému rekreačnímu ani sportovnímu využití a ani se v nejbližší době nepředpokládá nějaká změna v tomto ohledu. Není tedy důvod navrhovat žádné regulační patření aktivit tohoto typu.[9] Na území přírodní památky se v nynější době nenachází žádný naučný panel pro veřejnost s informacemi o přírodní památce, důvodech ochrany, o přítomnosti ohrožených (i neohrožených) druhů rostlin a živočichů a o managementových postupech, plánovaných pro toto území. Vedle naučené geologické stezky, která je umístěna ještě před vchodem do obory se nachází pouze jedna informační tabule, věnovaná Roštejnské oboře, a ta se o přítomnosti přírodní památky ani slovem nezmiňuje.