Řevničov

Obec se nachází zhruba 4 km severozápadně od Nového Strašecí, 10 km severovýchodně od okresního města Rakovníka a 20 km zjz. od Slaného.

V obci je základní a mateřská škola.

Řevničovská škola, vlevo od ní kostel sv. Petra a Pavla

Řevničov patří k nemnoha sídlům, u nichž je známo přesné datum jejich vzniku. Dne 4. listopadu 1325 vydal král Jan Lucemburský v bavorském Münnerstadtu latinsky psanou listinu, jíž jistého Přibyslava ze Štědré pověřil založením vesnice (villam Rzewniczow) podle purkrechtního práva; zakladatel přitom obdržel pro sebe i své dědice funkci rychtáře. Vesnice byla vyměřena na královském panství Křivoklát při již tehdy významné křižovatce cest.

V době husitských válek se v lese poblíž  obce 9. června 1434 odehrála tzv. Bitva u Řevničova, ve které se žatecko-lounský svaz pod vedením husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic utkal s pány z plzeňského lanfrýdu. Asi 150 padlých bylo pochováno u kostela svaté Markéty v nedaleké obci Kroučová.

Za třicetileté války byla obec vypálena a zpustla. Po válce má Řevničov pouhých 33 obyvatel. Roku 1658 obec získal Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, jemuž se podařilo znovu do vsi přivést osadníky, hospodáře a řemeslníky. Poté byla ves prodána nejvyššímu purkrabímu Království českého, Arnoštovi z Valdštejna. Poslední dědička krušovického panství z rodu Valdštejnů Josefa se provdala za knížete z Fürstenberka, čímž také Řevničov připadl do držení tohoto rodu[3] až do zrušení poddanství.

Rozvoj obce nastal především po r. 1812 po výstavbě nové silnice Slaný-Řevničov-Hořesedly-Karlovy Vary.

V obci je původně gotický, barokně přestavěný kostel sv. Petra a Pavla, u něho kříž, při silnici směr Louny kaple sv. Anny, v zahradě mateřské školy pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Budova školy postavena roku 1884 podle architekta Rudolfa Štěcha ze Slaného. V roce 1927 byla otevřena sokolovna, adaptovaná z bývalého špýcharu fürstenberského dvora.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[4]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
• 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[5]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[6]
• 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[7]
• 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[8]
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Kostel sv. Petra a Pavla

Kaple svaté Anny

• Kostel svatého Petra a Pavla na návsi, původně gotický kostel (postaven před rokem 1352) barokně přestavěný
• Kaple svaté Anny na návsi
• přírodní rezervace Prameny Klíčavy

Stromy na hoře Louštín

Do katastru obce, konkrétně do jeho jižní části, spadá také samota Horácká Lísa, někdejší hájovna, dnes je zde zahradnická prodejna. Na území Řevničova jihovýchodním směrem od obce poblíž Krušovic se nachází vrch Louštín (537 m n. m. s pozůstatky pravěkého hradiště a Malý Louštín 526 m n. m.) se zbytky zámecké zdi. Jižně od obce se rozkládá Přírodní rezervace Prameny Klíčavy. Asi 3 km jihovýchodně od obce je rekreační středisko u Buckého rybníka.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/6 Praha - Karlovy Vary. Z obce vychází silnice I/16 Řevničov - Slaný - Mělník.
• Železnice – Železniční stanice Řevničov na trati Praha - Kladno - Rakovník leží přes 4 km daleko od obce a nemá tudíž pro obsluhu obce téměř žádný význam.{{zdroj?}}

Veřejná doprava 2021

• Autobusová doprava – Z obce jezdí autobusové linky např. do těchto cílů: Kladno (linky 600, 619, 628), Praha (linka 305), Rakovník (linky 305, 580), Slaný (linka 580), Vinařice (linka 600), Ročov (linka 619)

• Břetislav Štorm (1907–1960), Ing.arch, architekt, výtvarník, památkář, heraldik, prozaik, odborný publicista
• František Josef Hlaváček (1853-1937), původně horník, novinář, autor sociální poezie, povídek, dělnických textů a českého textu Písně práce
• Antonín Hajný (1917-1989), učitel, kulturní pracovník a regionální publicista
• Rudolf Janota (1885-1945), doc., hydrolog, půdoznalec, vysokoškolský pedagog, odborný publicista.
• Adolf Štys (1865-1942), prof., ing., RTDr., konstruktér
• Lubomír Vent (1928-2008), doc., ing., CSc., chmelařský odborník
• Václav Vosyka (1880-1953), hudební pedagog a skladatel, sbormistr, dirigent, odborný publicista, středoškolský pedagog
• Soter Vonášek (1891-1953), malíř (krajinář), středoškolský pedagog, v letech 1942-1953 žil a tvořil v Řevničově
• Pobýval zde krátce budoucí československý prezident Edvard Beneš, v roce 1915 patrně odtud odjížděl do emigrace.