Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu

Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (20. září 1615, Wermelskirchen, Svatá říše římská – 26. května 1683, Laxenburg, Habsburská monarchie) byl rakouský a český šlechtic, významný diplomat a první kníže z rodu Schwarzenbergů ve službách Habsburků, zastával významné politické funkce, byl např. předsedou říšské dvorní rady aj. Byl zakladatelem rodového panství v Českých zemích. Jeho dětmi byly Marie Arnoštka, 7. vévodkyně krumlovská a Ferdinand, 2. kníže ze Schwarzenbergu.

Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
1. kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1670 – 26. květen 1683
Předchůdcetitul udělen
NástupceFerdinand Vilém Eusebius
Prezident říšské dvorní rady
Ve funkci:
28. červenec 1670 – ?
PanovníkLeopold I.
Nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Viléma
Ve funkci:
1656 – ?
Nejvyšší štolmistr arcivévody Leopolda Viléma
Ve funkci:
? – ?
Nejvyšší komorník arcivévody Leopolda Viléma
Ve funkci:
? – ?
Říšský dvorní rada
Ve funkci:
1640 – ?
Narození20. září 1615
Wermelskirchen
Svatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí26. května 1683
Laxenburg
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťMarie Justina ze Starhembergu
RodičeAdam ze Schwarzenbergu
DětiFerdinand Vilém Eusebius
SídloTřeboň
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1650 Řád zlatého rouna (č. 424)
CommonsJohann Adolf von Schwarzenberg (1615-1683)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl synem hraběte Adama ze Schwarzenbergu, polního maršála a poradce braniborského kurfiřta, a Markéty z Pallandtu.

O jeho mladí existuje jen málo informací, nicméně již ve věku 22 let působil na císařském dvoře ve Vídni jako komoří a roku 1640 se dokonce stal dvorním radou. Po smrti otce však byly v Braniborsku zabaveny veškeré rodové majetky a Jan Adolf musel uprchnout.

Jeho kariéra u dvora však pokračovala úspěšně a tak se roku 1645 stal osobním komořím arcivévody Leopolda I. Viléma, jenž se stal o rok později místodržícím Španělském Nizozemí. Od roku 1646 tak působil v Bruselu jako Leopoldův poradce a důvěrník, později se stal i nejvyšším hofmistrem.

Jeho zaměstnavatel a přítel se však u něj brzy a významně zadlužil. Leopold I. Vilém tak Janu Adolfovi dal do zástavy třeboňské panství spolu se všemi jeho výnosy. Nicméně v roce 1651 z něj nakonec učinil svého univerzálního dědice. Z tehdejšího právního hlediska se situace značně zkomplikovala a bylo nutné získat tzv. český inkolát, který by Jana Adolfa opravňoval nabývat statků v Českých zemích. Ten obdržel až roku 1658 od Leopoldova bratrance, císaře a českého krále Leopolda I. Třeboňské panství se tak dostává do rukou Jana Adolfa až roku 1660, čímž ovšem byla započata velká schwarzenberská éra v jižních Čechách.

Roku 1660 tak Jan Adolf vlastnil Třeboňsko, hrabství Murau ve Štýrsku, statky ve Francii a následujícího roku ke svému panství přikoupil i celé panství hlubocké. Během své vlády se projevil jako velmi schopný hospodář a politik.

Vrcholem jeho života bylo obdržení dědičného knížecího titulu 14. července 1670 a velkého palatinátu roku 1671 pro sebe a své potomky. Stal se tak prvním knížetem ze Schwarzenberku.

Za svého života se proslavil jako hospodář, politik, polyglot a byl znám svým vysoce kultivovaným chováním. Sbíral umělecká díla a v roce 1650 obdržel Řád zlatého rouna.

Rodina

Jeho manželkou byla štýrská hraběnka Marie Justina ze Starhembergu (1608–1681). Manželství uzavřeli 15. března 1644 ve Vídni a vzešlo z něj šest dětí.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.