Krupice (Okounov)

Původní název vesnice zněl Krupčice. Byl odvozen z příjmení Krupka nebo Kroupa a tvar Krupice vychází z německé varianty Krupitz. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: krupticz (1460), in krupticzych (1488), Krupticze (1593), Krupitzs (1610), Grupicz (1654), Krupiz (1787) nebo Gruppitz a Krupitz (1847).[2]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1460. Patřila tehdy k panství hradu Egerberk, jehož součástí zůstala až do dvacátých let sedmnáctého století. Podle urbáře z roku 1572 ve vsi žilo šest poddaných.[3] Během stavovského povstání panství patřilo Štampachům, kterým bylo roku 1623 zkonfiskováno, a zabavený majetek koupili Thunové, kteří sídlili na kláštereckém zámku.[4]

Podle berní ruly z roku 1654 byla vesnice v dobrém stavu, ale zemědělská půda nebyla úrodná. Žilo zde šest chalupníků a tři poddaní bez většího majetku. Hlavním zdrojem jejich obživy byl chov dobytka a práce v lese.[3] Chalupníkům patřilo celkem čtrnáct krav, osmnáct jalovic a šest koz. Bezzemci měli jen čtyři krávy, jalovici a jedno prase.[5]

Po zrušení poddanství v roce 1850 se Krupice stala samostatnou obcí, ke které patřila osada Hora. Od roku 1869 jsou obě vesnice uváděny jakou součást Okounova v okrese Kadaň a od roku 1961 v okrese Chomutov.[6] Výjimkou bylo krátké období v padesátých letech dvacátého století, kdy se Krupice stala součástí vojenského újezdu Hradiště, a byla k 15. červnu 1953 zrušena. Malá část obyvatel zde i nadále bydlela, přestože elektřina byla do osady zavedena až v roce 1960. Tehdy byla vesnice vyčleněna z újezdu a připojena zpět k Okounovu.[3]

Krupice stojí ve stejnojmenném katastrálním území o rozloze 0,64 km²[7] v Ústeckém kraji, 1,5 kilometru jihovýchodně od Okounova a 5,5 kilometru jihozápadně od Klášterce nad Ohří.[8]

V geologickém podloží převažují třetihorní vulkanické horniny zastoupené například alkalickými bazalty, tefrity, trachybazalty. Pouze v nejsevernějších výběžcích katastrálního území na jižním úbočí vrchu Javor se vyskytují pyroklastika bazaltových hornin.[9] V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Doupovské hory, jejich stejnojmenném podcelku a v okrsku Jehličenská hornatina,[9] kterou tvoří třetihorní lávové výlevy a pyroklastické sedimenty uspořádané do stupňovitých příkrých svahů rozčleněných roklemi potoků.[10] Nejvyšším bodem území je vrch Javor (552 metrů). Nejnižší bod se nachází na jeho severovýchodním úbočí v nadmořské výšce přibližně 376 metrů. Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní. Vesnicí protéká drobný bezejmenný potok, který se za ní stáčí k severovýchodu a u Oslovic se vlévá do Ohře. Podél jeho toku mezi Krupicí a Oslovicemi vede hranice vojenského újezdu.[9]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 61 obyvatel (z toho 31 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 64 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[12]

Na návsi byla na druhé straně silnice naproti rybníku[15] nejspíše v první polovině devatenáctého století postavena kaple svaté Matky Boží a v jejím sousedství stával železný kříž na kamenném podstavci. Kaple byla zbořena ve druhé polovině dvacátého století,[3] ale v Podkrušnohorském zooparku stojí její replika.[15]

• 
  Vjezd do osady
• 
  Dům čp. 1
• 
  Dům čp. 2
• 
  Dům čp. 6