Česko-americké vztahy

Česko-americké vztahy jsou bilaterální vztahy na státní úrovni mezi Českem a Spojenými státy, stejně jako vztahy mezi oběma národy. Oficiální vztahy mezi oběma zeměmi byly navázány teprve v roce 1993, tedy po osamostatnění států východního bloku po rozpadu SSSR a následném rozpadu komunisticky orientovaného Československa.

Bilaterální vztahy
Česka a USA

Česká republika

Spojené státy americké

USA a Česko na mapě světa

Po sametové revoluci v Československu v roce 1989 a následném přechodu k demokracii, vstupu do NATO v roce 1999[1] a Evropské unie v roce 2004, se samostatná Česká republika postupně stala blízkým hospodářským partnerem a formálním vojenským spojencem Spojených států, což v letech od roku významně zlepšilo bilaterální vazby díky stále rozsáhlejší spolupráci v různých oblastech politiky, kultury a dalších směrů, od boje proti terorismu po kulturní výměny.

Dějiny

Český předseda vlády Andrej Babiš (vlevo) a americký prezident Donald Trump (vpravo) v Bílém domě, březen 2019

První doloženou osobou z Čech na americkém východním pobřeží byl pražský Žid Joachim Gans, jenž roku 1585 dorazil k řece Roanoke v Severní Karolíně s průzkumnou expedicí organizovanou Sirem Walterem Raleighem (1552–1618).

První vlna osadníků z českých zemí hledajících lepší život, připlouvala do Nového světa zejména z náboženských, ale i ekonomických důvodů v době pobělohorské v polovině 17. století.

Po první světové válce

V roce 1918 bylo v americkém kongresu předneseno memorandum 14 bodů prezidenta Wilsona, určující postoj USA vůči ostatním státům, včetně práva etnických skupin na formování vlastních států. To sehrálo významnou roli pro podání návrhu na vytvoření společného státu Čechů a Slováků T. G. Masaryka a dalších, který byl klíčový pro pozdější vznik Československa. Později Masaryk navštívil USA během první světové války a spolupracoval s americkými představiteli na rozvoji základny nové země. Jako vzor Masaryk použil americkou ústavu jako vzor pro první československou ústavu.

Poválečná válka a komunistické Československo

Po druhé světové válce se československá exilová vláda vrátila do Prahy a s USA a západními státy pokračovaly normální vztahy až do převzetí moci komunisty v únorovém převratu roku 1948 a vzájemné vztahy se prudce ochladily.

Sovětská invaze do Československa v srpnu 1968 dále zkomplikovala americko-československé vztahy. Spojené státy postoupily tuto záležitost Radě bezpečnosti OSN jako porušení Charty OSN, ale žádné kroky proti Sovětům nebyly podniknuty.

Sametová revoluce

Od sametové revoluce v listopadu 1989 se oboustranné vztahy citelně zlepšily. Političtí disidenti, kdysi podporovaní západními státy v čele s USA v oblasti lidských práv, dosáhli v československé vládě vysokých postů. Prezident Václav Havel při své první oficiální návštěvě jako hlava Československa oslovil Kongres USA a byl 21krát přerušen ovacemi. V roce 1990, při prvním výročí revoluce, prezident George W. Bush před nadšeným davem na Václavském náměstí přislíbil americkou podporu při budování demokracie. Za tímto účelem vláda USA aktivně podporovala politickou a ekonomickou transformaci.

Původní postoj americké vlády k rozdělení Československa byl odmítavý, a to kvůli obavám, že rozdělení by mohlo způsobit politické napětí ve Střední Evropě, avšak 1. ledna 1993 USA uznaly Českou republiku i Slovensko. Americko-české vztahy zůstávají ekonomicky, politicky a kulturně silné.

V únoru 2012 se z důvodu eskalující syrské občanské války bylo uzavřeno americké velvyslanectví v Sýrii. Po uzavření polského velvyslanectví převzala Česká republika ochranu zodpovědnosti USA. Občané USA, kteří potřebovali pomoc, byli směřováni na české velvyslanectví v Damašku.[2]

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Republic–United States relations na anglické Wikipedii.

  1. https://www.nato.int/docu/comm/1999/9904-wsh/pres-eng/03acce.pdf
  2. Czech Republic New Protecting Power For U S In Syria, Americans Urged To Leave. RTTNews [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.