České místodržitelství

České místodržitelství
	Znak České koruny
	Praha, Sněmovní ulice – sídlo Českého místodržitelství
Vznik	1. ledna 1850
Zánik	1918
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

České místodržitelství, respektive místodržitelství Království českého (německy Statthalterei für das Königreich Böhmen) bylo nejvyšším orgánem státní správy na území Českého království v letech 1850–1918.

Právní zakotvení

České místodržitelství vzniklo 1. ledna 1850 přeměnou Českého gubernia na místodržitelství na základě březnové ústavy z roku 1849, která v § 92 stanovila, že místodržitele jmenuje císař pro každou korunní zemi.

Místodržitel měl jako nejvyšší úředník státní správy v zemi především zajišťovat provádění říšských a zemských zákonů.[1] Podrobnější ustanovení normoval zákon č. 245/1849 ř. z.[2] a vyhláška č. 199/1849 českého zemského zákoníku.[3] Organizace místodržitelství byla roku 1868 upravena zákonem č. 44/1868 ř. z.[4]

Přímým předchůdcem českého místodržitelství bylo České zemské gubernium se sídlem v Praze, které fungovalo v letech 1763–1849.

Se vznikem Československa v roce 1918 byla instituce českého místodržitelství zrušena.

Seznam českých místodržitelů

Dva čeští místrodržitelé, Max Julius a Karel Marie z Coudenhove, kteří vedli vládu v době první světové války a krátce před ní.

1850–1860 Karl Mecséry
1860–1861 Anton Forgách
1861–1863 Ernst von Kellersperg (pověřen správou)
1864–1865 Richard Belcredi (1863–1864 pověřen správou)
1865–1866 Antonín Lažanský z Bukové (pověřen správou)
1866–1867 Karl von Rothkirch-Panthen
1867–1868 Ernst von Kellersperg
1868–1870 Alexander von Koller (pověřen správou)
1870–1871 Alexander Dietrichstein-Mensdorff
1871 Bohuslav Chotek
1871–1874 Alexander von Koller
1874–1881 Philipp Weber von Ebenhof
1882–1889 Alfred Kraus (1881–1882 pověřen správou)
1889–1896 František Antonín z Thun-Hohensteinu
1896–1911 Karel Maria z Coudenhove
1911–1915 František Antonín z Thun-Hohensteinu
1915–1918 Max Julius z Coudenhove

Odkazy

Reference

RGBl. 150/1848, Kaiserliches Patent, die Reichsverfassung für das Kaiserthum Oesterreich enthaltend.
RGBl. 245/1848, Kaiserliche Entschließung, wodurch die Grundzüge für die Organisation der politischen Verwaltungs-Behörden genehmigt werden.
RGVBl. Böhmen 199/1849, Vyhlášení o ustanovení nových úřadů politických v korunní zemi České.
RGBl. 44/1868, Gesetz, über die Einrichtung der politischen Verwaltungsbehörden in Böhmen, Dalmatien, Galizien und Lodomerien mit Auschwitz, Zator und Krakau, Oesterreich unter und ob der Enns, Salzburg, Steiermark, Kärnthen, Krain, Bukowina, Mähren, Ober- und Nieder-Schlesien, Tirol und Vorarlberg, Istrien, Görz und Gradiska und der Stadt Triest mit ihrem Gebiete.

Literatura

KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-8088304-18-0

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] RGBl. 150/1848, Kaiserliches Patent, die Reichsverfassung für das Kaiserthum Oesterreich enthaltend.

[2] RGBl. 245/1848, Kaiserliche Entschließung, wodurch die Grundzüge für die Organisation der politischen Verwaltungs-Behörden genehmigt werden.

[3] RGVBl. Böhmen 199/1849, Vyhlášení o ustanovení nových úřadů politických v korunní zemi České.

[4] RGBl. 44/1868, Gesetz, über die Einrichtung der politischen Verwaltungsbehörden in Böhmen, Dalmatien, Galizien und Lodomerien mit Auschwitz, Zator und Krakau, Oesterreich unter und ob der Enns, Salzburg, Steiermark, Kärnthen, Krain, Bukowina, Mähren, Ober- und Nieder-Schlesien, Tirol und Vorarlberg, Istrien, Görz und Gradiska und der Stadt Triest mit ihrem Gebiete.