Karl Maria Coudenhove

Karl Maria hrabě Coudenhove (8. února 1855 Vídeň[1] – 8. února 1913 Merano) byl rakousko-uherský státní úředník a politik. V letech 1894–1896 zastával úřad zemského prezidenta ve Slezsku. V letech 1896–1911 byl místodržitelem v Čechách. Později byl posledním českým místodržitelem před zánikem Rakouska-Uherska jeho mladší bratr Max Julius Coudenhove.

Karl Coudenhove
12. český místodržitel
Ve funkci:
1896 – 1911
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFrantišek Antonín z Thun-Hohensteinu
NástupceFrantišek Antonín z Thun-Hohensteinu
Slezský zemský prezident
Ve funkci:
1894 – 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceOlivier Marquis de Bacquehem
NástupceManfred Clary-Aldringen
Narození8. února 1855
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí8. února 1913
Merano
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1886) Marie Františka z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1862–1940)
RodičeTheophil Coudenhove (1803–1880)
Henrietta Auerspergová (1820–1873)
PříbuzníMax Julius Coudenhove a Gerolf Graf von Coudenhove (sourozenci)
Profesepolitik, právník a administrative lawyer
OceněníČestné občanství města Rokytnice v Orlických horách
CommonsKarl Maria Coudenhove
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis
Hrabě Karl Coudenhove s císařem Františkem Josefem v Praze (1901)

Pocházel ze starého šlechtického rodu z Brabantska, jehož členové později vstoupil do služeb Habsburské monarchie a v roce 1790 získali říšský hraběcí titul. Narodil se jako druhorozený syn c. k. plukovníka a komořího Theophila Coudenhove (1803–1880) a Henrietty, rozené Auerspergové (1820–1873). Kariéru státního úředníka zahájil jako praktikant na moravském místodržitelství v Brně (1876), od roku 1879 působil u okresního hejtmanství v Šumperku.[2] V roce 1881 byl jmenován c. k. komořím a v letech 1882–1886 byl místotajemníkem na ministerstvu orby ve Vídni. V letech 1886-1890 byl okresním hejtmanem v Karlových Varech, v roce 1890 byl přeložen do Prahy, kde byl od roku 1891 místodržitelským radou a referentem německé sekce Zemské školní rady. V roce 1893 obdržel titul dvorního rady. V letech 1894–1896 byl zemským prezidentem ve Slezsku a nakonec dlouholetým místodržitelem v Čechách (1896–1911). Od roku 1896 byl též c. k. tajným radou.

V Rakousku-Uhersku obdržel Řád železné koruny I. třídy (1898) a velkokříž Leopoldova řádu (1906). Jako dlouholetý místodržitel v Čechách získal také několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem perského Řád lva a slunce I. třídy (1900), velkokříže britského Viktoriina řádu (1904) nebo velkokříže Záslužného řádu bavorské koruny (1909).

Rodina

Ve Vídni se 14. října 1886 oženil s hraběnkou Marií Františkou z Trauttmansdorff-Weinsbergu (28. ledna 1862 Vídeň – 27. ledna 1940 Bertholdstein), dcerou nejvyššího komořího císařského dvora Ferdinanda Trauttmansdorffa (1825–1896) a jeho manželky Marie Františky z Liechtensteinu (1834–1909). Marie byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou, po ovdovění vstoupila k sestrám benediktinkám u sv. Gabriela v Praze-Smíchově. Manželství zůstalo bez potomstva.[3][4]

Nejstarší bratr Gerolf Edmund Coudenhove (1852–1897) byl c. k. komořím a vlastnil statky v Bavorsku, mladší bratr Max Julius Coudenhove (1865–1928) byl též vysokým státním úředníkem a před zánikem monarchie posledním místodržitelem v Českém království (1915–1918). Jejich vzdálení bratranci založili rodové linie Coudenhove-Kalergi a Coudenhove-Honrichs, vlastnili majetek v západních Čechách (Poběžovice) a na jižní Moravě (Kunštát).

Karlův švagr hrabě Alois Trauttmansdorff (1863–1915) byl též státním úředníkem a mimo jiné okresním hejtmanem v Tachově.

Odkazy

Reference
  1. Taufbuch - 01-16 | 04., St. Karl Borromaeus | Wien/Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
  2. KLEČACKÝ, Matin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; NLN, Praha, 2021; s. 80 ISBN 978-80-7422-797-4
  3. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 406.
  4. Rodina Coudenhove in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1893; s. 220–221 dostupné online

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.