Červený Hrádek (Jirkov)

Původní název vesnice a hradu byl Borek a název Červený Hrádek převládl v patnáctém století. Název Borek se však pro vesnici používal i v šestnáctém století. V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Borek (1417), Rotenhawse (1432), na Czerwenem Hradku (1542), Czierweny hradek (1555), Rothenhaus nebo Červený Hrádek (1854).[2] Zmínka o Borku z roku 1321 je mylná a vznikla v důsledku omylu Augusta Sedláčka, který hrad Borek zaměnil z Novým Žeberkem.[3]

Dějiny vesnice jsou úzce spojeny se stejnojmenným zámkem (Borkem), který pravděpodobně někdy před rokem 1415 založil Dětřich Kraa. Starší zmínky o Borku se vztahují k Jirkovu.[4] Vesnice poskytovala hradu a pozdějšímu zámku hospodářské zázemí (v roce 1549 je doložena existence poplužního dvora). Časem byla do dvora přestěhována správa panství a v okolních domech bydleli úředníci, služebnictvo a od osmnáctého století také dělníci ze zámeckých podniků.[5] Jindřich František z Rottenhanu totiž nechal v místech horního poplužního dvora založit bělírnu plátna, tkalcovskou manufakturu a tiskárnu kartounů. Budova tiskárny byla ve druhé polovině devatenáctého století přestavěna na jízdárnu.[6]

Okolo roku 1774 byla ve vsi otevřena tovární škola, která byla roku 1871 převedena pod správu okresního školského úřadu a od roku 1869 ji začaly navštěvovat děti z Drmal.[5] Ve čtyřicátých letech devatenáctého století byl u vesnice krátce otevřen hnědouhelný důl František Xaver.[7]

Alej v oboře

Nivský potok

Červený Hrádek stojí v katastrálním území Červený Hrádek u Jirkova s rozlohou 2,88 km²,[8] asi dva kilometry severovýchodně od Jirkova v nadmořské výšce okolo 350 metrů. Přímo vesnicí vede hranice mezi Mosteckou pánví (okrsek Jirkovská pánev) na východě a Krušnými horami (okrsek Bolebořská vrchovina) na západě.[9] Vesnice stojí na cenomanských sedimentech perucko-korytanského souvrství, které směrem k západu na úpatí Krušných hor přechází do prekambrických dvojslídných a biotitických rul. Na usazeninách v okolí vesnice a v zámeckém parku se vyvinul půdní typ pseudoglej modální, ale výše v horách (v prostoru zámecké obory a v Nivském údolí) převládá podzol kambický. Okrajově se vyskytují také kambizemě.[10] Největší vodní plochou je Novomlýnský rybník,[11] v jehož sousedství se nachází autokemp a koupaliště. Pod zámkem se nachází Zámecký rybník napájený drobným potokem, který v oboře protéká dvěma menšími rybníky. Severovýchodní hranici území tvoří Nivský potok, který se vlévá do Podkrušnohorského přivaděče.[9]

V Quittově klasifikace podnebí se Červený Hrádek nachází v mírně teplé oblasti MT9,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 až 130 a sněhová pokrývka zde leží 60–80 dnů v roce.[12] Větší část území severozápadně od zámku však patří do oblasti MT4,[9] kde se průměrné lednové teploty pohybují od −2 do −3 °C a mezi 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen 20–30.[12]

Severně a západně od vesnice se, převážně na území červenohrádecké obory, nachází přírodní památka Červený Hrádek. Do katastrálního území vesnice zasahuje také rozsáhlá přírodní památka Drmaly. Poblíž koupaliště rostou památné stromy Dub u Červeného Hrádku (výška 27 metrů, obvod kmene 513 centimetrů[13]) a Dub u Nivského potoka (výška třicet metrů, obvod kmene 410 centimetrů[14]).[11]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 409 obyvatel (z toho 195 mužů), z nichž bylo deset Čechoslováků, 396 Němců a tři cizinci. Kromě osmi evangelíků a dvou lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[15] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 422 obyvatel: devatenáct Čechoslováků, 396 Němců a sedm cizinců. S výjimkou osmi lidí bez vyznání a šesti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[16]

Po zrušení patrimoniální správy se Červený Hrádek stal roku 1850 obcí, ke které patřily až do začátku dvacátého století osady Drmaly a Pyšná. Od 1. července 1960 je Červený Hrádek částí města Jirkov.[19]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Červeném Hrádku žilo 259 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[20]

Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi

Červený Hrádek stojí na silnici třetí třídy č. 2528 z Jirkova do Pyšné.[21] Na návsi se nachází zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Středem vesnice vede zeleně značená turistická trasa z Jirkova do Lesné a na východě ji míjí modře značená trasa z Jirkova do Vysoké Pece.[11]

• Nejvýznamnější památkou ve vesnici je barokní zámek z let 1655–1676, kde je dnes expozice a hotel s restaurací.
• Na návsi stojí socha svatého Jana Nepomuckého z první poloviny osmnáctého století s erbem Auerspergů na soklu.[22]
• Usedlost čp. 23, vznikla v první polovině devatenáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem razantní přestavby v šedesátých letech dvacátého století.[23]
• Zemědělský dvůr čp. 12 – podle dendrochronologického datování byl postaven před rokem 1786, budova nese barokní a klasicistní znaky.[24]