Pyšná

Původní název vesnice vznikl spojením středněhornoněmeckého slova stolz (nádherný) a hain (háj). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: zu Stolezenhain (1383), Sstolezenhan (1542 a 1549), Sstolezhan (1555), Stoltzen Hahn nebo Stoltz Hahn(1651), Sstolczenheimb (1654), Stolzenhan (1787) a Stolzenhahn nebo Stolzenhain (1846).[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1383.[6]

V roce 1835 se nedaleko vesnice v Karolinině údolí v dole Jeroným pokusně těžila stříbrná ruda. Štola v té době měřila asi 190 metrů a přetínala osm rudných žil. Jednu z nich o mocnosti osmdesát až sto centimetrů sledovala čtyřicet metrů dlouhá chodba. Kromě malého množství stříbra žíla obsahovala arsenové rudy a křemen. Výsledky nebyly uspokojivé, a proto byl důl nejspíše brzy uzavřen, aniž by byla zahájena skutečná těžba.[7] Větší úspěch měla těžba železných rud. Železný hamr pánů ze Šumburka zde podle pověstí fungoval už ve 14. století. Ruda se zde těžila řadou šachet a štol na skarnových a žilných ložiscích. Poslední zaznamenaný pokus o znovuotevření starší štoly Požehnání boží proběhl roku 1856. Ve stejné době však byl omezován provoz v blízkých železárnách, takže důl otevřen nebyl.[8] Roku 1940 se v Karolinině údolí se o obnovení těžby pokusila kadaňská firma Kräupl a Hartman, která vyzmáhala dvě starší štoly. Vzorek získané rubaniny údajně obsahoval 51,5 gramu stříbra, šest gramů zlata a menší množství mědi, olova a železa v jedné tuně. Okupační úřady se objevem intenzivně zabývaly, ale průzkum po čase skončil s výsledkem, že se ložisko nevyplatí dobývat.[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 161 obyvatel (z toho 82 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 177 obyvatel německé národnosti. Kromě šesti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Pyšné žilo 85 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[12]

Do Pyšné vede z Jirkova přes Drmaly jediná silnice třetí třídy č. 2528, která zde končí a dále pokračuje jako účelová komunikace do Lesné.[13] Autobusová linková doprava do vesnice nezajíždí a její nejbližší zastávka se nachází v Drmalech asi tři kilometry daleko. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov vzdálené šest až sedm kilometrů. Vesnicí vede zeleně značená turistická trasa z Jirkova do Lesné.[14]

Ve vesnici se dochovalo několik hrázděných selských domů a stojí zde malá novodobá kaple.[15] Jihovýchodně od vesnice stála na zrušeném hřbitově kaple, ze které se dochovaly základy zdiva o půdorysu 4 × 4 m.[16] Asi tři čtvrtě kilometru severozápadně od vesnice se na Zámeckém vrchu dochovaly převážně terénní pozůstatky středověkého hradu Nový Žeberk.

• 
  Hájovna
• 
  Kaplička
• 
  Vesnice od jihu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyšná na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Pyšná na webu ČÚZK