Lesná (Nová Ves v Horách)

Lesná (německy Ladung[2]) je osada, která je součástí obce Nová Ves v Horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se na stejnojmenném návrší v nadmořské výšce 914 metrů, čímž je nejvýše položeným sídlem v okrese Most. Leží zhruba pět kilometrů jihozápadně od Nové Vsi v Horách. Osada má pouze tři domy s adresou, z nichž jeden je hotel a nemá žádné trvalé obyvatele.

Lesná
Horský hotel Lesná
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecNová Ves v Horách
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°33′53″ s. š., 13°25′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 (2011)[1]
Katastrální územíLesná v Krušných horách (5,6268 km²)
Nadmořská výška914 m n. m.
PSČ435 46
Počet domů1 (2011)[1]
Lesná
Další údaje
Kód části obce105996
Kód k. ú.705993
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původní název vesnice Langendorf byl odvozen z příjmení zakladatele Mikuláše Langa z Langenhardtu.[3] V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Langederff (1621) a Ladung nebo Landendorf (1787, 1846).[4]

Historie

První písemná zmínka o Lesné pochází z roku 1564, kdy je zmiňována v souvislosti se založením Nové Vsi v Horách. Lesná patřila k lobkovickému panství Nové SedloJezeří. V roce 1850 se Lesná (do roku 1945 se nazývala česky Ládunk) stala osadou Nové Vsi v Horách v okrese Most.

Již v první polovině 20. století se Lesná stala vyhledávaným turistickým centrem. Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo, osada se postupně vylidnila a většina domů byla zbořena.

Vzdělávací a rekreační centrum

Nejvýznamnější zdejší stavbou je Horský hotel Lesná (čp. 22). Dům existoval již v 19. století a byl v majetku německé rodiny až do konfiskace v roce 1945. Poté sloužil jako rekreační středisko Severočeských elektráren Komořany a následně Chemických závodů Litvínov. V osmdesátých letech 20. století koupilo budovu jednotné zemědělské družstvo Řevničov, které plánovalo objekt využívat jako školící středisko. Od roku 2000 je objekt v soukromých rukou a byl přebudován na horský hotel. Zbylé objekty v osadě slouží převážně k individuální rekreaci.

V jednom z dochovaných domů (čp. 25) sídlí obecně prospěšná společnost Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, vzdělávací středisko České zemědělské univerzity a Environmentální vzdělávání pro život“ pro žáky základních a středních škol Ústeckého kraje.[5]

Osada je křižovatkou několika turistických cest a prochází jí i cyklostezka.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 77 obyvatel (z toho čtyřicet mužů) německé národnosti, kteří kromě dvou evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 74 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 73 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 13813411510389777430020001
Domy 2930252222192019020031

Pamětihodnosti v okolí

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  3. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Ladung, s. 219.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Ladung, s. 476.
  5. Environmentální vzdělávání pro život. www.enviedulife.cz [online]. [cit. 2010-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 208.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.

Literatura

  • Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 31–39
  • Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 174–178

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.