Zucchero

Na dánském festivalu ve Skanderborgu, 2007

Po více než milionu prodaných kopií alb Blue's a Oro incenso e birra jen v Ïtálii, se v roce 1990 vydal dobýt zbytek Evropy. Začal produkovat anglické verze svých písní. Nejslavnější skladbou je Senza una Donna (Bez ženy), která má jak sólovou verzi, tak i formu duetu spolu s Paulem Youngem. V období 1991–1993 nahrál písně se slavnými zpěváky jako jsou Sting, Luciano Pavarotti, Andrea Bocelli, Peter Maffay, Elton John, Brian May a Eric Clapton. Většina z těchto duetů se objevil na kompilačním albu Zu & Co. z roku 2004. V roce 1992 se účastnil se skupinou Queen vzpomínkového koncertu na Freddie Mercuryho, když zazpíval Las Palabras de Amor. Roku 1991 vydal první živé album Live at the Kremlin z moskevského koncertu, kde se v roli hostů objevili Randy Crawfordová a Toni Childsová.

V roce 1992 vydal album Miserere. O dva roky později se objevil jako jediný z evropských zpěváků na 25. výročním koncertu k pořádání Festivalu ve Woodstocku. Roku 1995 vydal album Spirito DiVino, které obsahuje hity jako Il Volo, Papa perché? a X colpa di chi. Prodejnost překročila 3 miliony kopií po Evropě a deska se umístila na prvním místě celoroční italské hitparády. Následovaly další alba – "The Best of Zucchero: Sugar Fornaciari's Greatest Hits" a v roce 2002 bylo vydáno skvělé album "Shake", které obsahuje jeden z největších Zuccherových hitů "Baila Morena" nebo duet s bluesmanem Johnem Lee Hookerem ("I lay down"). Následovalo Shake world tour.

Na jaře 2004 byla vydána deska Zu & Co produkovaná dlouhých šestnáct let, která obsahuje duety se známými zpěváky jako Sting, B. B. King, Miles Davis, Maná, Sheryl Crow, Eric Clapton a Solomon Burke. 6. května 2004 jej pak představil na koncertu v londýnské Royal Albert Hall, kterého se zúčastnila řada hostů, mimo jiné zde uvedl cover verzi skladby Everybody's Got To Learn Sometime s korejskou houslistkou Jenny Bae.[1] V červenci 2005 vystoupil na charitativním koncertu Live 8, a to jak na pódiu v Římě, tak i v Paříži.

V září 2006 bylo vydáno studiové album Fly, které obsahuje hity Bacco perbacco, Cuba libre, Occhi, a Un Kilo. Po dalším kompilačním albu následovalo během jara 2008 evropské turné nazvané All the Best tour, které zahrnovalo koncerty v Royal Albert Hall, na Rudém náměstí v Moskvě i fotbalovém stadionu AC Milan San Siro. Poté účinkoval v newyorské Carnegie Hall a poprvé v Austrálii. V listopadu 2008 vydal živou nahrávku Live in Italy, kterou tvořila sada 2 CD a 2 DVD s vystoupeními ve Veroně 2007 a Miláně 2008.

V listopadu roku 2011 přichází nové album "Chocabeck". Zucchero se zde vrací ke svým kořenům a do svého rodného kraje. Album produkovali Don Was, Brendan O’Brien a Zucchero. Celkový zvuk alba je jiný, než u předchozích – využívá se zde například více strunných nástrojů ve stylu "Arpeggio", tzn.harfový způsob hraní rozložených kytarových akordů. K anglické verzi písně "Il Suono Della Domenica" napsal text Bono. Následovalo opět světové turné Chocabeck tour 2012.

V dubnu 2016 Zucchero vydává zatím své poslední album "Black Cat", které pojednává o návratu k Blues a Blues rocku a bylo nahráváno ve městech jako je New Orleans a Nashville. O produkci se tentokrát postarali T Bone Burnett, Brendan O'Brien a Don Was. Stejně jako na předchozím albu, i zde Zucchero spolupracoval s Bonem, který napsal anglickou verzi textu k písni "Ci si arrende". O skvělém úspěchu následujícího Black Cat World Tour se nedá pochybovat, protože si jej ve 137 představeních nenechalo ujít více než 1 milion diváků. V září 2016 vystoupil Zucchero v rámci tohoto turné v České republice ve Foru Karlín.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zucchero na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zucchero na Wikimedia Commons
• (italsky)(anglicky)[http://www.zucchero.it/ Oficiální stránky (vyžaduje Adobe Flash)
• (anglicky)Un Po' Di Zucchero – neofickální stránky
• Zucchero - Everybody's Gotta Learn Sometime (Belfast 2004), YouTube.com