Rudé náměstí

Rudé náměstí v roce 1801, Fjodor Alexejev

Místo, kde se dnes náměstí nachází, bylo ještě v 15. století zastavěné dřevěnými domy. Car Ivan III. však vydal roku 1493 dekret, kterým nařídil – vzhledem k nebezpečí požárů – domy strhnout. Nové, prázdné místo brzy začalo Moskvanům sloužit jako tržiště. Později na svém významu ještě vzrostlo; korunováni zde byli i někteří ruští carové. Svůj význam ztratilo po přestěhování metropole Ruska do Sankt-Petěrburgu.

Po občanské válce a vytvoření SSSR se centrum státu znovu usídlilo v Moskvě a stejně jako tomu bylo i dříve náměstí opět mělo klíčový význam. Konaly se zde vojenské přehlídky a manifestace, roku 1929 tu vzniklo Leninovo mauzoleum. U kremelské zdi byli pochováni významní představitelé státu. V rámci plánované socialistické rekonstrukce města a zlepšení podmínek pro přehlídky vojenské techniky byly v 30. letech zničeny některé historické stavby mezi nimi i Iverská kaple. Existovaly i plány na odstranění jedné z nejznámějších a nejkrásnějších moskevských budov - Chrámu Vasila Blaženého.

Traduje se historka, podle níž Lazar Kaganovič, Stalinův spolupracovník, odpovědný za plán rekonstrukce Moskvy, přinesl Stalinovi maketu náměstí a snažil se mu vysvětlit, jak katedrála překáží při provozu a přehlídkách. Když ji Kaganovič vyrval z makety náměstí, Stalin se pouze podíval a vyslovil jeden ze svých slavných výroků: Lazare! Dej ji zpět!

Dvě nejvýznamnější vojenské přehlídky se na náměstí konaly v letech 1941 a 1945. První se konala tehdy, když nacistická vojska obléhala Moskvu a sovětští vojáci odcházeli do boje na frontové linie. Druhá, vítězná přehlídka, se konala na konci války, když spolu s vítěznou Rudou armádou náměstím pochodovali i tisíce německých válečných zajatců.

Roku 1987 přistál Němec Mathias Rust na náměstí s letadlem.

V roce 2005 se zde 2. července konal jeden ze série koncertů Live 8, zaměřených na podporu afrických zemí trpících chudobou.

Pohled na Rudé náměstí z Chrámu Vasila Blaženého

Přestože název Rudé náměstí je často spojován s rudou Kremelskou zdí, nebo s rudou barvou jako symbolem komunistické vlády ve 20. století, název náměstí má původ jinde.

V ruštině slovo krasnyj (červený respektive rudý) kdysi také znamenalo hezký, krásný. Původně tento název měl nést Chrám Vasila Blaženého, ten se však rozšířil na celé náměstí a vystřídal tak název Požar, který náměstí mělo už od dob svého vzniku vypálením starých domů. Současný název tak má až od 17. století.

Rudé náměstí patří mezi první místa, kam se vydá turista, který je na návštěvě Moskvy. Každá z budov je svým způsobem legendou. Jednou z nich je Leninovo mauzoleum, kde je uloženo nabalzamované tělo zakladatele Sovětského svazu Vladimíra Lenina. Nedaleko se nachází již zmíněný chrám Vasila Blaženého (před ním je umístěn památník Mininovi a Požarskému, který kdysi stál uprostřed náměstí) a paláce a katedrály Kremlu. Na východní straně náměstí se nachází obchodní dům GUM a vedle něj je obnovený Chrám Ikony Matky Boží Kazaňské. Na severní straně náměstí je Státní historické muzeum.

360° Panorama náměstí: Chrám Vasila Blaženého (směr: JV), Kreml s leniovým mausoleem (od r. 1930) v popředí, státní historické muzeum (SZ) a obchodní dům GUM