Zdeněk Tůma (malíř)

Narodil se na Královských Vinohradech do rodiny c.k. řiditelského adjunkta školského knihoskladu Jeronýma Tůmy a jeho ženy Anny roz. Čejkové.[2] Od mládí rád kreslil a později i maloval akvarelovými barvami. Absolvoval obecnou školu a v dalším studiu pokračoval na reálném gymnáziu na Královských Vinohradech, kde ve školním roce 1921/1922 absolvoval. V letech 1921 až 1923 navštěvoval soukromou malířskou školu[4] F. Engelmüllera, což byla vlastně příprava pro další studium na pražské malířské akademii. Ve školním roce 1923/1924 absolvoval na akademii tzv. přípravku u prof. Josefa Loukoty. Dále navštěvoval v následujícím školním roce II. ročník všeobecné školy prof. J. Obrovského. Ve školním roce 1925/1926 pak navštěvoval III. ročník všeobecné školy prof. V Hynaise, avšak po úmrtí prof. Hynaise, výuku převzal prof. Jakub Obrovský. V dalším školním roce nastoupil do I. ročníku speciální školy prof. J. Obrovského, kde setrval další tři roky a ve školním roce 1929/1930 u téhož profesora ukončil studium s výborným výsledkem[5] a rovněž se stal členem Jednoty výtvarných umělců.

Po ukončení studia na akademii získal stipendium do Francie, kam v roce 1931 odjel na dva měsíce. V roce 1936 si cestu zopakoval a ve Francii zůstává více než jeden rok. Ponejprv pobývá v Paříži, kde soukromě studoval malbu a rovněž navštívil atelier Františka Kupky, dále cestoval do Dieppe, navštívil Bretaň a Normandii, pobýval též v St. Malo. V roce 1936 kreslil do různých humoristických časopisů a následně si udělal krátký výlet do Londýna, poté se vrátil přes Bordeaux a jeho cílem byl Perpignan. Celý rok pak pobývá v rybářské vesnici Collioure, nedaleko od španělských hranic. Kolem roku 1938 se Zdeněk Tůma vrátil do Čech, přes celé jižní pobřeží Francie, se zastávkami v Marseille a v Nice. Ve Francii se rovněž v té době uskutečnila jeho první samostatná výstava, na které vystavil kvaše a kresby, které během jeho pobytů vznikly.

V roce 1939 pobýval již Tůma v Praze, kde uspořádal první samostatnou výstavu v Topičově salónu a další výstava následovala v roce 1942 v tehdejší Vilímkově galerii. Zdeněk Tůma totiž začal být díky své tvorbě a díky divadelním zakázkám nezávislý. Věnoval se scénografii a v letech 1939-1934 spolupracoval s plzeňským divadlem J.K.Tyla a rovněž i s řadou pražských divadel, mezi nimi bylo i Prozatímní divadlo. Zde roku 1942 vytvořil scénografii, ke hře Giovacchinyho Forzana Průvan[6]. Za svůj krátký život vytvořil desítky scénografických a kostýmních návrhů a podílel se 24 divadelních hrách.

Díky svému působení v divadlech se mimo jiné začal stýkat s tzv. pražskou bohémou, kde se zamiloval do Adiny Mandlové. Svatba se uskutečnila v květnu roku 1943^[zdroj?!] a novomanželé společně pobývali ve Spolkovém domě Hlahol, kde Mandlová tehdy bydlela. Po krátkodobém nešťastném manželství ak. malíř Zdeněk Tůma spáchal 14. prosince roku 1943 sebevraždu, otrávil se[3] svítiplynem v bytě A. Mandlové.

• Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
• Muzeum umění a designu Benešov
• Galerie umění Karlovy Vary
• Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
• Galerie Středočeského kraje
• Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
• Galerie výtvarného umění v Chebu
• Galerie hlavního města Prahy
  • Akt klečící[7]
  • Maringotka[8]

• 
  Kuřák, olej na překližce
• 
  Zátiší z dominem, olej na překližce (1942)
• 
  Děvče v klobouku, olej, plátno (1941)
• 
  Sedící dívka (Adina Mandlová), olej na lepence (1942)
• 
  Pohled na kostel ve Velké nad Veličkou, tempera a kvaš na papíře (1938)
• 
  Dívka s apsinthem (Adina Mandlová), olej na kartonu
• 
  Přístavní město, lavírovaná malba tuší a bělobou (1936)
• 
  Přístav, Lavírovaná kresba tuší (1936)
• 
  Kresba Adiny Mandlové (?), kresba perem na papíře
• 
  Z Paříže, lavírovaná kresba akvarelem a tuší (1936)