Zdeněk Neubauer

Zdeněk Neubauer (30. května 1942 Brno5. července 2016 Praha[1][2]) byl český křesťan, filosof a biolog. Je považován za jednoho z nejvýznačnějších zastánců postmoderního myšlení ve vědě v České republice[3]; za své antiscientistické postoje byl kritizován klubem skeptiků Sisyfos.[4]

prof. RNDr. PhDr. Zdeněk Neubauer, CSc.
prof. Zdeněk Neubauer (2014)
Narození30. května 1942
Brno
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí5. července 2016 (ve věku 74 let)
Praha
Česko Česko
PseudonymJan Pravda
Povoláníbiolog, filozof, pedagog, esejista a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita Karlova v Praze
OceněníCena VIZE 97 (2001)
Cena VIZE 97
Cena Toma Stopparda
Rodiče
Příbuzní
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život

Studoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity KarlovyPraze a filosofii na Filozofické fakultě téže univerzity, koncem 60. let strávil tři roky na studijním pobytu v italské Neapoli. V roce 1970 získal titul doktor přírodních věd (RNDr.) a rok později titul doktor filozofie (PhDr.).

V sedmdesátých letech pracoval v laboratořích Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, později jako programátor. Významně se podílel na neoficiálních a polooficiálních seminářích, přednáškách, sbornících věnovaných filosofii, vědě, technice, přírodě.

Od roku 1990 přednášel na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, v letech 1990 až 1996 byl vedoucím katedry. V roce 1991 se stal docentem obecné biologie, v roce 1992 pak profesorem; obě řízení absolvoval na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Soukromý život

Švagrem Zdeňka Neubauera byl český filosof, disident a politik Václav Benda, manžel sestry Kamily, jeho otcem Zdeněk Neubauer, představitel brněnské normativní právní školy.

Dílo

Ve svém díle se zabýval zejména epistemologií, vztahy mezi vědou a filosofií, hermetismem, křesťanskou filosofií, ale „odbíhal“ též k literatuře či jazykovědě. Jeho originální myšlení ovlivnilo mnoho přímých i nepřímých žáků a spolužáků, filosofů, vědců či umělců[zdroj?]. Z jeho vědecké dráhy je ceněn objev tzv. „genového přepínače“,[5] resp. objev estetiky bakteriálních kolonií. Podílel se na Čtvrtcích v pražské Viničné ulici, na Letní filozofické škole či na Ekologických dnech Olomouc.

Ocenění

V roce 2001 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.[6]

Bibliografie (výběr)

  • Faustova tajemná milenka (1990)
  • O cestách tam a zase zpátky (1990)
  • Nový areopág (1992)
  • Přímluvce postmoderny (1994)
  • O přírodě a přirozenosti věcí (1998)
  • Golem a jiná vyprávění o podivuhodných setkáních (1998)
  • Deus et natura (1999)
  • Biomoc (2002)
  • Slabikář hermetické symboliky a čítanka tarotu – (spolu s Jakubem Hlaváčkem) (2003)
  • O sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání (2004)
  • Skrytá pravda země – (spolu s Tomášem Škrdlantem) (2004)
  • O svatém Františku aneb zrození ducha novověku (2006)
  • O počátku, cestě a znamení časů (2007)
  • Mystéria křesťanská aneb o kosmogonickém tajemství Velikonoc (2009)
  • O čem je věda? Mikuláš Kusánský / Trialogus de possest (2009)
  • O pokladu v srdci Evropy. Jedna z cest k duchovnímu bohatství obrazů Vyšebrodského oltáře (2011)
  • Rozkvétání ibišku. Poznámky k eidetické biologii (2014)
  • Boschův triptych v zrcadle Písma. „Zahrada pozemských rozkoší“, nebo „Třetí den stvoření? (2016)
  • Zdeněk Neubauer, Ladislav Kováč: Listy o biologii. Korespondence Ladislav Kováč – Zdeněk Neubauer 1975-1990 a další texty (2019)

Odkazy

Reference

  1. Zemřel přední český filosof a biolog Zdeněk Neubauer. Bylo mu 74 let. Lidovky.cz [online]. 2016-07-06 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.
  2. Zdeněk Neubauer (1942 2016). Pokus o upřímný nekrolog | REFLEXE - filosofický časopis. www.reflexe.cz [online]. [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (česky)
  3. Zpravodaj Sisyfos 3/98 - Postmodernismus a veda. www.sisyfos.cz [online]. [cit. 2018-01-08].
  4. Postmodernismus [online]. Sisyfos [cit. 2021-09-25]. Dostupné online.
  5. O nepsaných pravidlech, (epigenetické) paměti a (lidském) zapomínání. vesmir.cz [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.
  6. Nositelé Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 Archivováno 11. 10. 2013 na Wayback Machine na www.vize.cz

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.