Milíkov (okres Frýdek-Místek)
Obec Milíkov (polsky Milików, německy Milikau) leží v okrese Frýdek-Místek. Má přibližně 1 400[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 916 ha. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina.
Milíkov | |
---|---|
Kulturní dům | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0802 507547 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Jablunkov |
Okres (LAU 1) | Frýdek-Místek (CZ0802) |
Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
Historická země | Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 49°35′8″ s. š., 18°43′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 350 (2022)[1] |
Rozloha | 9,16 km² |
Katastrální území | Milíkov u Jablunkova |
Nadmořská výška | 420 m n. m. |
PSČ | 739 81 |
Počet domů | 413 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Milíkov 200 739 81 Milíkov u Jablunkova [email protected] |
Starostka | Eva Kawuloková |
Oficiální web: www | |
Milíkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 507547 |
Kód části obce | 94943 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ve vzdálenosti 10 km severně leží město Třinec, 19 km severně město Český Těšín, 25 km západně město Frýdlant nad Ostravicí a 28 km západně město Frýdek-Místek.
Historie
První písemné zmínky o obci jsou z roku 1522 a 1577, kdy Milíkov patřil k těšínskému knížectví knížete Václava Adama. Milíkov měl výměru 916 ha a 14 gruntů. V roce 1621 měl 17 gruntů, jedno fojtství (rychtářství) a dva mlýny. V roce 1773 za vlády Marie Terezie, kdy bylo zavedeno číslování domů, měl Milíkov 25 gruntů, 2 mlýny, pilu a 20 domků. V 18. století zde vznikla kovárna (ve 20. století byla přemístěna i s původním vnitřním vybavením do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm).
Do poloviny 19. století bylo hlavním zaměstnáním obyvatel obce nevýnosné horské zemědělství a práce v lese. Po založení Třineckých železáren se v lesích pálilo dřevěné uhlí a v některých lokalitách se těžila bahenní železná ruda. Část obyvatel pracovala v hutích. V roce 1910 měl Milíkov už 99 domů a 766 obyvatel – všichni byli polsky mluvící. Katolíků bylo 37,9% a evangelíků 62,1%.[3] Významnou památkou je kaple sv. Anny s rozhlednou z r. 1928 na Kozubové. První asfaltová silnice byla postavena v roce 1950 z Bystřice nad Olší. Elektřina byla v obci zavedena před 50 lety.[kdy?] V roce 1980 byl Milíkov administrativně spojen s Bystřicí nad Olší, v 90. letech 20. století se opět osamostatnil.
- Kaple sv.Anny na Kozubové
- Polská škola
- Dům PZKO
- Spolek pro vojenská pietní místa Zde
Obyvatelstvo
- Věková struktura obyvatel obce Milíkov roku 2011
Slavní rodáci
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milíkov na Wikimedia Commons
- Milíkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Panoramatická mapa Milíkova a okolí
- Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje