Zaječí

Název se vyvíjel od varianty Sheghat (1222), Zeiechi (1252), Zhayetz (1267), Zycz (1365), Sayacz (1414), v Zajeczy (1511), Zagecžy (1595), Saytz (1718), Seitz (1720), Saytz (1751), Saitz a Zageczý (1846), Saitz a Zaječí (1872), Zaječí (1881) až k podobám Zaječí a Saitz v roce 1924. Místní jméno vzniklo z přídavného jména zaječí a znamenalo místo, kde se vyskytují zajíci.[4]

Obecní úřad (2014)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222, kdy je zmiňován místní kostel sv. Jana Křtitele. Obec byla kolonizována německým obyvatelstvem. Roku 1385 byla čtvrtina vsi vepsána věnem Anně, manželce Hartneida z Lichtenštejna. Odtud čtvrtina vsi náležela Lichtenštejnům, zbytek vsi pak sdílel osudy sousedních Velkých Pavlovic. V roce 1553 Kryštof z Lichtenštejna odprodal díl vsi za 11 500 moravských Zlatých Václavovi z Ludanic. Jeho synové, Jan a Hynek přenechali část vsi roku 1559 Janovi ze Žerotína, čímž se obec dostala k Břeclavi a z Břeclavi v roce 1638 zpět k lednickému panství.

Obec zastihl velký požár roku 1831, kdy shořelo 134 domů, 72 stodol a lisoven. Epidemie cholery řádila v obci v letech 1836 – 60 zemřelých, poté znovu roku 1855 – 70 zemřelých a naposledy roku 1866 – 140 zemřelých. Od roku 1850 obec administrativně patřila k soudnímu okresu hustopečskému, v letech 1938–1945 k landrátu Mikulov, po roce 1945 k okresu Hustopeče a od roku 1949 až doposud k okresu Břeclav. Obec byla zabrána 8. října 1938 německými vojsky, osvobozena Rudou armádou 16. dubna 1945. Až do konce druhé světové války žili v obci převážně Němci, v roce 1921 se k české národnosti hlásilo pouhých 118 obyvatel z 1282 obyvatel celkem.

Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Dále na základě dekretu presidenta republiky č. 12/45 Sb. bylo obyvatelům obce německé národnosti zkonfiskováno 1186 ha půdy a 155 zemědělských usedlostí, dále pak na základě dekretu č. 108/45 Sb. 113 ostatních domů. Do obce se nastěhovalo 913 českých obyvatel, převážně z okolních vesnic. Po komunistickém převratu v únoru 1948 bylo kolektivizací hospodařících majitelů na konfiskátech utvořeno v roce 1950 JZD, které se stalo většinovým roku 1958.

Železniční trať Brno-Břeclav-Vídeň blízkostí obce prochází od roku 1839, železniční uzel jako východisko dráhy směr Hodonín byl dokončen roku 1897. Škola je připomínána v obci od roku 1690, první školní budova roku 1760, další v roce 1828. Nynější budova školy z roku 1892 prošla v letech 2004 a 2005 důkladnou a rozsáhlou rekonstrukcí, která vytvořila dnešním dětem důstojné a moderní prostředí pro vzdělávání. Do lavic této devítileté školy dnes usedají i děti z okolních obcí. V letech 1919–1938 byla v obci zřízena česká menšinová škola. V její budově dnes sídlí mateřská škola.

Podle sčítání 1930 zde žilo v 371 domech 1506 obyvatel. 202 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1282 k německé. Žilo zde 1489 římských katolíků, 7 evangelíků a 7 židů.[5] V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1440  obyvatel. Z nich bylo 706  mužů a 734 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,2 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1375  lidí. Nejvíce z nich bylo (16,5%) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 15,5% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 4,7%. Z celkem 1162  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 44,6% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 4,7% a bez vzdělání bylo naopak 0,8% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 659 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 85,9% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 66,3% patřilo mezi zaměstnance, 3,2% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 47,3% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6]Úhrnem 617 obyvatel obce (což je 44,9%), se hlásilo k české národnosti. Dále 353 obyvatel bylo Moravanů a 6 Slováků. Celých 363 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6]

V letech 2010 až 2014 byla starostkou Jana Hasilíková. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byla do této funkce zvolena znovu.[11]

Samospráva obce se v roce 2017 připojila k vyvěšování moravské vlajky 5. července.[12]

• 
  Pohled na náves od kostela
• 
  Areál U kapličky pod vrchem Kalvárie
• 
  Kaple sv. Floriána
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého

Zaječí - panorama od severu

• Římskokatolická farnost Zaječí
• Dalibor (rozhledna)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaječí na Wikimedia Commons
• Zaječí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Dění v obci: https://www.youtube.com/OBECZAJECI
• Podzemí pod kostelem v Zaječí