Zaolzie
Zaolzie [zaolže] je polský název (v překladu do češtiny Záolží nebo nověji a jazykově nekorektně Zaolzí či Záolší, tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).
Historie
Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina, která území jí obývané začala nazývat Zaolzie.
Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo. De iure se jednalo z tehdejšího pohledu o anexi, nicméně de facto šlo spíše o okupaci.
Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu kvůli obavám z dezerce.[1][2] České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.
Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.
Současnost
Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku – žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.
Tabulka níže uvádí všechny obce, kde podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel, a výsledky sčítání lidu v roce 2011 tamtéž. Všechny uvedené obce leží v české části Těšínska a v roce 2011 v nich žilo dohromady 19 054 Poláků[3]:
Obec český název | polský název | podíl Poláků na obyvatelstvu v r. 2001[p 1] | podíl Poláků na obyvatelstvu v r. 2011[3][p 2] | Poznámka |
---|---|---|---|---|
Albrechtice | Olbrachcice | 23,5 %[4] | 17,6 % | |
Bocanovice | Boconowice | 30,9 %[5] | 27,9 % | |
Bukovec | Bukowiec | 33,6 %[6] | 25,4 % | |
Bystřice | Bystrzyca | 29,7 %[7] | 24,1 % | |
Český Těšín | Czeski Cieszyn | 16,1 %[8] | 13,7 % | |
Dolní Lomná | Łomna Dolna | 31,0 %[9] | 22,4 % | |
Hnojník | Gnojnik | 11,5 %[10] | 10,9 % | |
Horní Lomná | Łomna Górna | 28,5 %[11] | 19,3 % | |
Horní Suchá | Sucha Górna | 23,2 %[12] | 17,1 % | |
Hrádek | Gródek | 42,8 %[13] | 31,3 % | [p 3] |
Chotěbuz | Kocobędz | 21,3 %[14] | 15,9 % | |
Jablunkov | Jabłonków | 23,0 %[15] | 15,7 % | |
Komorní Lhotka | Ligotka Kameralna | 21,5 %[16] | 14,9 % | [p 4] |
Košařiska | Koszarzyska | 38,7 %[17] | 27,1 % | |
Milíkov | Milików | 41,0 %[18] | 30,4 % | |
Mosty u Jablunkova | Mosty koło Jabłonkowa | 18,3 %[19] | 14,6 % | |
Návsí | Nawsie | 24,0 %[20] | 19,1 % | [p 4] |
Nýdek | Nydek | 26,6 %[21] | 19,0 % | |
Petrovice u Karviné | Piotrowice koło Karwiny | 16,2 %[22] | 12,8 % | |
Písečná | Pioseczna | 26,8 %[23] | 18,6 % | [p 4] |
Písek | Piosek | 21,0 %[24] | 16,4 % | |
Ropice | Ropica | 28,9 %[25] | 24,2 % | |
Řeka | Rzeka | 21,5 %[26] | 13,9 % | |
Smilovice | Śmiłowice | 26,4 %[27] | 21,7 % | |
Stonava | Stonawa | 25,8 %[28] | 19,4 % | |
Střítež | Trzycież | 18,8 %[29] | 13,0 % | [p 4] |
Těrlicko | Cierlicko | 12,9 %[30] | 9,7 % | |
Třanovice | Trzanowice | 21,2 %[31] | 16,7 % | |
Třinec | Trzyniec | 17,7 %[31] | 13,4 % | |
Vendryně | Wędrynia | 35,3 %[32] | 26,1 % | |
Vělopolí | Wielopole | 19,0 %[33] | 13,2 % | |
Poznámky
- Podíl nezjištěné národnosti v tomto sčítání byl 1,7 %; viz Tab. č. 152 Obyvatelstvo podle národnosti a podle pohlaví a věku.
- Podíl těch, kteří v tomto sčítání nedeklarovali národnost, byl 25,3 %.
- Největší procentuální poměr Poláků k ostatním obyvatelům ze všech obcí v Česku.
- Obec, kde počet Slezanů dosahuje alespoň 2%, přičemž takových obcí je v Česku 27.
Reference
- Archivovaná kopie. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2010-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
- http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816
- Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů - ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a města (sídla SO ORP) - 2011; tab. 152 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle věku [online]. Český statistický úřad, rev. 2013-06-14 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 31-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2004.
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004.
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004.
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011.
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001
- Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004.
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaolzie na Wikimedia Commons
- Poláci na Těšínsku Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine
Bibliografie
- Valenta, Jaroslav: Dějiny Zaolzí ve 20. století: skutečnosti versus legendy. Slovanský přehled. 87, č. 1, (2001,) s. 27-42.
- Martinek, Libor: Současná překladatelská aktivita polských spisovatelů na Záolží. In: Česká a slovenská literatura dnes. Ústav pro českou literaturu AV ČR Praha – Slezská univerzita Opava, 1997, s. 155–160.
- jot-Drużycki, Jarosław: Hospicjum Zaolzie – Wydawnictwo Beskidy/Nakladelství Beskydy, Vendryně 2014.(ISBN 978-80-87431-28-3)