Dobříš (zámek)

Rokokový zámek ve středočeském městě Dobříš je rozsáhlá trojkřídlá stavba s téměř čtvercovým dvorem a zajímavým francouzským a rozsáhlým anglickým parkem při jižní straně. Nachází se ve východní části města naproti kostelu.

Zámek Dobříš
Zámek Dobříš
Základní informace
Slohrokoko
Poloha
AdresaDobříš, Česko Česko
UliceNáměstí Svobody
Souřadnice49°46′53″ s. š., 14°10′44″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky15178/2-2409 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Vargač.
Letecký pohled

Jan Lucemburský nechal postavit u Dobříše lovecký hrádek, který vystřídal mnoho majitelů.

Když roku 1720 hrad vyhořel, dal kníže Jindřich Pavel Mansfeld postavit nynější zámek. Současná podoba zámku pochází z let 1745–1765, kdy byla provedena přestavba původního barokního sídla poničeného požárem. Když roku 1780 knížetem Václavem Janem vymřel rod Mansfeldů po meči, dobříšského panství se ujala jeho sestra Marie Isabela. Ta pojala roku 1771 za manžela knížete Františka Gundakara Colloreda a stala se tak spoluzakladatelkou nynějšího rodu Colloredo-Mansfeldů.[1]

Až do druhé světové války jej vlastnil šlechtický rod Colloredo-Mansfeldů. V roce 1942 jej vyvlastnili nacisté a zámek sloužil jako sídlo říšského protektora. V roce 1945 jej získal československý stát a od této doby až do devadesátých let 20. století sloužil Svazu českých spisovatelů jako Domov spisovatelů. V roce 1991 na zámku přebývala po návratu z emigrace česká herečka Adina Mandlová. Po krátké době byla ale ze zdravotních důvodů převezena do příbramské nemocnice, kde zemřela 16. června 1991.

V roce 1998 byl navrácen potomkům bývalých vlastníků, rodině Colloredo-Mansfeldů. Současným majitelem zámku je Jerome Colloredo-Mannsfeld (* 1949), který žije střídavě zde na dobříšském zámku a střídavě na zámku Gstatt v Rakousku.[2]

Kulečníkový sál s gobelíny (před rokem 1918)

Architektura

Dobříšký zámek je rozsáhlá dvoupatrová budova ušlechtilého rokokového slohu, která je tvořena hlavním průčelím obráceném k východu a k němuž přiléhají po obou stranách rozsáhlá křídla. Hlavní, severní branou, která je vyzdobena ve štítě mytologickými sousošími a knížecím znakem, se vchází na nádvoří. V přízemí jižního traktu byla domácí kaple sv. Anny s obrazy českého malíře Fr. X. Procházky. Z komnat, plných starožitného nábytku, obrazů a jiných vzácných památek, byl nejzajímavější prostranný sál, jehož stěny a strop zdobily fresky Jana Petra Molitora z roku 1746 a velké podobizny zakladatele zámku a jeho choti. Stěny pracovny knížete a kulečníkový sál pokrývaly drahocenné gobelíny. K zámku přiléhá na jižní a východní straně rozsáhlý francouzský park, který byl zřízen z části po způsobu schönbrunnské zahrady. Četné vázy a mytologické sochy, jakož i nádherná fontána jsou dílem českého sochaře Ignáce Platzera. Jižní část parku s Huťským rybníkem byla upravena v anglickém stylu.[1]

Současnost

Nádvoří zámku

Zámek i parky jsou přístupné veřejnosti, anglický park celoročně bez vstupného. Francouzský park je v roce 2019 z důvodu probíhající rekonstrukce nepřístupný. V zámku se mimo jiné nachází muzeum města Dobříše a část sbírek městského muzea. Místní konírna je využívána pro svatby, zrcadlový sál je kromě honosnějších svateb navíc využíván jako koncertní sál. V zámku se koná mnoho různých akcí, včetně části programu kulturního festivalu Dobříšské záření. V severním křídle zámecké budovy je od roku 2006 Hotel Garni zámek Dobříš se stylovou zámeckou restaurací a kavárnou o kapacitě 120 míst. Prostory dnešního hotelu byly původně součástí zámecké konírny a po druhé světové válce byly využívány k dlouhodobému pobytu pracovníků Českého literárního fondu. V roce 2016 bylo zde otevřeno Muzeum hraček Dobříš - zámek Dobříš.[2]

Parky

Podrobnější informace naleznete v článku Dobříšský park.

K zámku náleží francouzská zahrada i anglický park. Francouzský park je členěn do pěti výškových úrovní.

V základní úrovni se nachází fontána se sousoším dětí hrajících si s delfínem od Ignáce Platzera a čtveřice soch, které mohou pocházet z období vzniku parku: Gigant (Samson), Herkules, Kůň napadený lvem a Býk napadený psy.

Druhá úroveň je oddělena dvouramenným schodištěm, na kterém jsou alegorické sošky puttů:

  • Jaro
  • Léto
  • Podzim
  • Zima
  • Řemeslo
  • Domácnost
  • Vojenství
  • Obchod
  • Válečný invalida
  • Poutník do Compostelly

V této úrovni se nachází i dvě Platzerova zrcadlově orientovaná sousoší únos Persefony

Na dolním konci třetí úrovně jsou dvě zdobené vázy s mytologickými motivy.

Čtvrtá úroveň je od třetí oddělena fontánou napájení Heliových koní, opět od Ignáce Platzera.

N poselní úrovni se nachází oranžerie, která odděluje francouzský a anglický park, v nikách jsou pak postavy čtyř mytologickch postav, z nichž Apollon je zřejmě opět Platzerovým dílem:

  • Apollon
  • Afrodite
  • Meleagra
  • Artemis

Sochařská výzdoba je zakončena Tritonovou fontánou, která je součástí systému fontán, ale nachází se již v anglickém parku.

Dále je ve francouzském parku pomník vypuštění ondater v Evropě.

Anglický park je oproti tomu upraven romanticky a krajinářsky.

Návštěvnost

Návštěvnost zámku[3]
RokPočet návštěvníků
201544 364
201649 257
201754 637

Filmy a seriály

V dobříšském zámku často probíhá natáčení filmů, v minulosti se jednalo např.:

  • Immortal (Nesmrtelný) (2000) v hlavní roli Lorenzo Lamas
  • Shanghai Knights (Rytíři ze Šanghaje) (2002) v hlavní roli Jackie Chan a Owen Wilson
  • From Hell (Jack Rozparovač) (2000) v hlavní roli Johnny Depp
  • Anděl a prezident
  • Au Pair 2 (2001)
  • Princ a já 2 (2006)
  • Princezna ze mlejna 1, 2
  • Anděl a prezident
  • Čertoviny (2018, režie Zdeněk Troška)

a mnoho dalších…

Videoklipy a Fotoalba

Dobříšský zámek si také oblíbily hvězdy pro natáčení videoklipů a focení. Jde např. o:

  • Prince in Prague (2006) fotoalbum jihokorejské hudební skupiny TVXQ

Galerie

Reference

  1. Dobříšský zamek. Světozor. 1918-07-03, roč. 1917–1918 (18.), čís. 44, s. 6–7. Dostupné online.
  2. Zámek Dobříš - oficiální stránky [online]. Colloredo-Mannsfeld [cit. 2019-01-01]. Dostupné online.
  3. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 12. Dostupné v archivu.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.