Zámecký park v Zahrádkách u České Lípy

Zámek na plošině, oddělené na severu skalnatým ostrohem od údolí Robečského potoka, nechala v polovině 16. století postavit pro svého syna Jana Kateřina z Vartenberka, vdova po Václavovi z Vartenberka, která sídlila až do své smrti v roce 1552 na zámku Vítkovci neboli Vřísku, který se nachází ve stejnojmenné oboře na Žižkově vrchu 2,5 km jižně od Zahrádek.[3] Podle zahrádeckého „Nového zámku“ bylo pak pojmenováno i Novozámecké panství.

Jedno ze zastavení naučné stezky Prima ZOOM Zahrádky

V roce 1623 panství získal jako pobělohorský konfiskát Albrecht z Valdštejna a vlastnil jej až do své smrti v roce 1634. Během barokní přestavby zámku nechal Albrecht z Valdštejna v areálu zahrádeckého zámku a v přilehlém okolí vybudovat rozsáhlý park, doplněný alejemi.

Podobu krajinářského parku získal areál kolem zahrádeckého zámku na půdorysu původní barokní zahrady až v 19. století. Nejvýraznější krajinářské úpravy, které zde proběhly v druhé polovině 19. století, jsou připisovány Albrechtovi Vincencovi Kounicovi.[1] Výsadba nových dřevin pokračovala i ve 20. a 21. století.

Park se rozprostírá na plošině kolem zámku mezi severním okrajem obce Zahrádky a pískovcovým skalním ostrohem nad údolím Robečského potoka. Od zámku je park protažený severozápadním směrem. Území s celkovou délkou 470 metrů se dělí na dvě části. Je to jednak severovýchodní část s přírodně krajinářským parkem ve správě Univerzity Karlovy a dále pak jihozápadní část, která je volně přístupná.[1]

Sochy z mostu ve Valdštejnské aleji, umístěné v zámeckém parku

Obě části jsou odděleny novodobým kovovým plotem. Na jižním a západním okraji je park ohraničen starou kamennou zdí. Na historické oplocení navazuje novodobé oplocení vymezující areál ve správě Univerzity Karlovy (kovový plot s kamennou podezdívkou a příkopem). Areál, který je ve správě Univerzity Karlovy, zahrnuje hustší porosty dřevin, včetně jejich skupin, doplněných solitérami a několika většími trávníkovými plochami. Prostor před zámeckou budovou vyplňuje oválný parter z tvarovaných listnatých a několika zakrslých kultivarů jehličnatých dřevin. Porosty na vyvýšenině severozápadně od zámku a podél severního okraje parku jsou hustší a mají lesní charakter.[1]

Součástí památkově chráněného areálu zámku je řada staveb, umístěných v parku, jako je hájovna, dva skleníky, zahradní pavilón, fontána, obelisk, historické zdi a brány a další objekty.[5] Zhruba sedmdesát metrů západně od budovy zámku jsou na okraji hustší lesnaté části parku umístěny barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a svaté Barbory z první poloviny 18. století, které původně stávaly ve Valdštejnské aleji na kamenném mostě přes Bobří potok.[6] Vzhledem k tomu, že zmíněný památkově chráněný kamenný most je ve špatném technickém stavu, byly sochy v roce 2001 přemístěny do zámeckého parku v Zahrádkách.[7]

V parku byly vysazovány rozmanité druhy domácích i exotických dřevin. Nachází se zde přes 500 stromů, převažují stromy listnaté. Jedná se o dvě různé generace stromů – značné množství mladých, druhově pestrých stromů doplňují staré a mohutné exempláře.[8]

U hlavní vstupní brány do zámeckého areálu má dominantní postavení mohutný topol bílý (linda Populus alba) a velký dub letní. V prostoru směrem ke kašna a k zámku se nacházejí zeravy západní, pyramidální smrk, rododendrony a jalovce, za nimi pak jsou javory, tsuga kanadská, buk a dub bahenní, dále smrk ajánský a jilm lysý. V jihozápadní části parku za hospodářskou budovou čp. 4 jsou zhruba dvě desítky starých stromů, mezi nimiž vyniká douglaska tisolistá, která pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století.[8]

V parku se vyskytují běžné druhy ptactva a dalších živočichů, typických pro podobné lokality ve středoevropské oblasti. Hlavním předmětem ochrany je stabilní populace brouka páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), žijícího v dutinách listnatých stromů. Výskyt tohoto brouka v zámeckém parku a v nedaleké Valdštejnské aleji byl důvodem k vyhlášení přírodní památky a evropsky významné lokality Zahrádky u České Lípy. Pokud jde o chráněné a ohrožené druhy ptáků, byl zde zaznamenán výskyt lejska šedého, lejska bělokrkého a také ledňáčka říčního, který byl občas spatřen v údolí Robečského potoka. Z obojživelníků byl na území přírodní památky nalezen skokan štíhlý (Rana dalmatina).[9]

• 
  Oranžerie v uzavřené části parku
• 
  Cesta s kaštanovou alejí do údolí Pekla
• 
  Tzv. Paví altán vpravo od zámku
• 
  Stromy mezi fontánou a hlavním vstupem
• 
  Pozůstatky poustevny z r. 1702 s pomníkem
• 
  Brána u cesty do Pekla