Walter M601

Walter M601 je československý turbovrtulový letecký motor zkonstruovaný koncem 60. let 20. století v tehdejším národním podniku Motorlet, později Walter. Jednalo se o první turbovrtulový motor této firmy; nalezl široké uplatnění u lehkých transportních a užitkových, zemědělských a vojenských cvičných letounů.

M601
M601E v částečném řezu, ještě ve „staré“ Waltrovce v Jinonicích (rok 2007)
Typletecký turbovrtulový motor
VýrobceMotorlet, později Walter a.s./Walter Aircraft Engines
KonstruktérVáclav Kačírek[1]
První rozběh1967[2]
Hlavní použitíLet L-410 Turbolet
PAC FU-24 Fletcher
PZL-130 Orlik
Vyrobeno kusůpřes 4 450[2] (platí k r. 2005)
Výrobaod 1975[1]
Další vývojM602
VariantyM601A, M601B, M601D, M601Z, M601E, M601F, M601T

Vznik a vývoj

M601 instalovaný na Let L-410UVP v Leteckém muzeu Kbely

Turbovrtulový motor M601 začal původně vznikat pro použití na připravovaném lehkém transportním typu, pozdějším Let L-410 Turbolet.

Vývoj probíhal s přestávkami a několika změnami celkové koncepce už od roku 1960; v prosinci 1964 byla vyzkoušena funkce jeho základního agregátu.[3]:s.172 První kompletní motor se poprvé rozběhl v říjnu 1967,[2][3]:s.173 ale trvající potíže s jeho vývojem způsobily, že prvé výrobní provedení letounu L-410A muselo být vybaveno dovezenými kanadskými motory PT6A-27.

První produkční varianta motoru, označená M601A, vstoupila do sériové výroby až roku 1975.[1]

Kromě vývoje zdokonalených verzí určených pro nové varianty stroje L-410 došlo začátkem 80. let 20. století i k vývoji verzí pro zemědělský letoun Zlín Z-37 Čmelák a později pro polský PZL-106 Kruk a cvičný PZL-130 Orlik. Kromě těchto aplikací si typ získal popularitu i při modernizaci různých starších typů letounů, u kterých nahradil původní pístové pohonné jednotky, a po listopadu 1989 začal být široce vyvážen a získal provozní certifikaci v řadě zemí, včetně USA podle předpisů FAR 23/FAR33.[1]

Konstrukce

Schéma motoru M601E

Motor sestává ze dvou hlavních částí, plynového generátoru dodávajícího stlačený horký plyn a volné turbíny, která jej využívá k pohonu vrtule prostřednictvím reduktoru,[3]:s.172 které jsou na sobě mechanicky nezávislé a při údržbě oddělitelné. Nasávání vzduchu do motoru probíhá v jeho zadní části, výfuk spalin v přední, dvěma postranními výfukovými koleny.[3]:s.173

Generátor plynů se skládá z kompresoru tvořeného dvěma axiálními a jedním radiálním stupněm, prstencové spalovací komory a jednostupňové axiální turbíny.[3]:s.173

Hnací část motoru tvoří axiální volná turbína pohánějící reduktor s převodovým poměrem 1:14,91,[1] který pohání vrtuli.

Varianty

Verze pro pohon letadel

M601A
Počáteční provedení pro Let L-410M, sériově vyráběné od roku 1975.[1] Vzletový výkon 515 kW, maximální trvalý 452 kW.
M601B
Verze s možností krátkodobého udržení maximálního výkonu vstřikováním vody do kompresoru až do teploty okolního vzduchu 30 °C, prodlouženou životností a dobou mezi generálními opravami zvýšenou na 750 hodin chodu; certifikace udělena roku 1977.[1]
M601D
Překonstruovaná verze vyvinutá v roce 1981 pro Let L-410UVP, se zvýšeným maximálním vzletovým výkonem na 540 kW až do teploty okolního vzduchu 35 °C (při vstřikování vody) a maximálním trvalým výkonem na 490 kW; doba mezi generálními opravami byla zvýšená nejprve na 1 500 a později až 1 800 hodin provozu, celková životnost pak na 4 500 hodin.[1]
M601D-1
Varianta M601D pro instalaci na jednomotorových zemědělských letounech s vysokou frekvencí provozních cyklů, užívaná na modifikovaných strojích Ayres Thrush a PZL-106BT-601 Turbo Kruk.[1]
M601D-2
Verze pro letouny určené pro vysazování parašutistů, použitá na strojích Do 28 G-92[1] a některých konverzích letounů Technoavia SM92 Finist.
M601D-11
Vývozní verze pro americký trh určená zejména pro zemědělské a užitkové letouny, s maximálním trvalým výkonem 450 kW a dobou provozu mezi generálními opravami 1 800 hodin.[1]
M601D-11NZ
Varianta se vzletovým výkonem sníženým na 410 kW a trvalým na 320 kW, určená pro novozélandský zemědělský a víceúčelový letoun PAC FU-24 Fletcher, s důrazem na životnost motoru při vysoké frekvenci letových cyklů za vyšších atmosférických teplot.[1]
M601E
Překonstruovaná verze se vzletovým výkonem až 560 kW a dobou mezi generálními opravami až 2 000 hodin provozu, vyvinutá pro Let L-410UVP-E a certifikovaná roku 1985.[1]
M601E-11
Označení pro motor M601E a jeho verze certifikované v USA dle předpisů FAA.
M601E-11A
Subvarianta M601E-11 pro provoz ve vyšších letových výškách a s možností odběru vzduchu z kompresoru pro zajištění presurizace kabiny, užívaná u některých přestaveb letounů Beechcraft King Air, Lancair a Piper Malibu.[1]
M601E-21
Varianta pro L410-UVP-E pro provoz ve vyšších nadmořských výškách a při vyšších atmosférických teplotách, vyvinutá na základě zkušeností s provozem na indickém subkontinentu. Seřízení motoru zachovává výkony shodné s M601 až do maximální teploty okolního vzduchu 42 °C (ve vzletovém režimu se vstřikováním vody).[1]
M601F
Verze vyvinutá pro Let L-420, s použitím nových materiálů s vyšší životností. Maximální vzletový výkon dosáhl až 580 kW a doba mezi generálními opravami se zvýšila až na 3 000 hodin provozu; později byla uplatněna při certifikaci L-410 pro americký trh.[1]
M601FS
M601F-11
M601F-22
Verze pro ruský užitkový letoun Mjasiščev M-101T Gžel, s výkony odpovídajícímu M601E, seřízený pro lety ve vyšších letových hladinách a s možností odběru vzduchu pro přetlakování kabiny.[1]
M601F-32
Verze F-22 s dobou provozu mezi generálními opravami prodlouženou na 3 000 hodin.[1]
M601FS
Walter M601T
M601T
Plně akrobatická verze vyvinutá pro polský cvičný letoun PZL-130TB/TM Orlik.[1]
M601H-80
Původní označení pro motor GE Aviation Czech H80.
M601Z
Varianta vyvinutá pro Zlín Z-37T Turbo Čmelák, vyvinutá začátkem 80. let 20. století z M601D a k provozu certifikovaná v roce 1984. Maximální vzletový výkon byl snížený na 382 kW, trvalý na 245 kW. Motorová skříň byla upravena pro vývod náhonu zemědělského rozmetadla o výkonu 50 kW a pomocného pístového kompresoru.[1]

Verze pro jiné použití

GP601
M601A vyřazené z leteckého provozu a upravené na průmyslový generátor plynů, užívaný například při rozmrazování povrchů nebo odstraňování sněhové pokrývky z VPD.[1]
M601M
M601 Marine – projekt námořní verze pro použití k pohonu plavidel, například rychlých člunů, vzniklý začátkem 90. let 20. století z verze M601E, upravené pro chod na palivo pro námořní dieselové motory a se speciální převodovkou namísto reduktoru.[1]Vznikl ve verzích 750 Marine Gas Turbine a ve zdvojené variantě Double 7 Marine Gas Turbine.
G601P
Pozemní energetická jednotka, upravená pro spalování zemního plynu vzniklá v jednom prototypu.[1]
G601PT
Studie zdvojeného provedení G601P.[1]
Jetstart
Pozemní startér pro větší turbínové motory dopravních letounů vzniklý po roce 1995 na základě M601E ve spolupráci s britskou společností Phillips GSE a dodávaný firmě Honeywell.[1]
G601E
Kogenerační jednotka na zemní plyn vyvíjená na základě M601E ve spolupráci s britskou firmou Turbo Genset Ltd a americkou DTE Energy.[1]

Použití

Comp Air 7SLX
Maďarský Do 28 G-92 s motory Walter M601
Z-37T Agro Turbo

Vystavené exempláře

Motor Walter M601 je vystaven na letounu Let L-410UVP v Leteckém muzeu Kbely. Samostatný exemplář motoru Walter M601B v řezu je vystaven v Národním Technickém muzeu Praha. Další exemplář motoru Walter M601B byl roku 2020 dodán i do Leteckého muzea v Kunovicích.

Specifikace (M601D-1)

Údaje podle[4][1]

Hlavní technické údaje

  • Typ: dvouhřídelový turbovrtulový motor s volnou turbínou a obráceným průtokem plynů[3]:s.172
  • Délka: 1 675 mm
  • Průměr: 590 mm
  • Suchá hmotnost: 197 kg
  • Otáčky generátoru: 36 600 ot/min
  • Otáčky volné/výkonové turbíny: 31 000 ot/min
  • Otáčky vrtule: 2 080 ot/min

Součásti

  • Kompresor: dvoustupňový axiální, jednostupňový radiální
  • Spalovací komora: prstencová s rotačním rozprašováním paliva[3]:s.172
  • Turbína: jednostupňová vysokotlaká a jednostupňová volná
  • Reduktor: dvoustupňový, pseudoplanetový (s pevnými satelity) o převodovém poměru 1:14,91
  • Skříň pohonů: zajišťuje náhony pro jednotlivé agregáty (palivové čerpadlo, alternátor, …); zároveň slouží jako olejová nádrž

Výkony

  • Výkon: 544 kW (740 hp) maximální, 490 kW/675 hp trvalý
  • Teplota na vstupu turbíny: 690 °C
  • Stupeň stlačení: 6,55
  • Měrná spotřeba paliva: 377 g/kWh
  • Poměr výkon/hmotnost: 2,76 kW/kg

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter M601 na anglické Wikipedii.

  1. Kubeš 2002
  2. Gunston 2005, s. 239
  3. Němeček 1984
  4. Gas Turbine Engines. Aviation Week & Space Technology. January 28 2008, s. 143. (anglicky)

Literatura

  • GUNSTON, Bill. World Encyclopedia of Aero Engines. 5. vyd. Stroud: Sutton Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 0-7509-4479-X. Kapitola Walter (Czechoslovakia), s. 239-240. (anglicky)
  • KUBEŠ, Josef. Historie motoru Walter M601 [online]. walterjinonice.cz [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (česky)
  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla II (1945–1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 246 s. Kapitola Poválečné konstrukce motorů a vrtulí, s. 160–178. (česky)

Související články

Srovnatelné motory

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.