Václav Kačírek

Svou odbornou kariéru konstruktéra leteckých motorů zahájil jako absolvent kladenské vyšší průmyslové školy až po kratším zaměstnání v Poldině huti na Kladně, když byl za druhé světové války (v roce 1942) nuceně nasazen do konstrukční kanceláře německé firmy Argus Motoren, která v době války sídlila v Praze. Pracoval tam až do osvobození v roce 1945 v oddělení zabývajícím se konstrukcí kapotáže na motory As 410 a As 411, jakož i návrhem celých motorových jednotek. Zde však vznikly i jeho vývojové návrhy motorů Walter M-410 a M-411.[4]

V roce 1946 byla tato, nyní již značně zmenšená skupina konstruktérů přemístěna do Aerovky ve Vysočanech a přičleněna ke slučovaným zbytkům pražských drakových konstrukcí. V průběhu nejbližší další reorganizace na jaře roku 1947 byl Václav Kačírek, nyní již jako její vedoucí, přemístěn spolu s dalšími třemi spolupracovníky do jinonické Waltrovky, kde se stále ještě motory Argus vyráběly a montovaly (Walter M-410). Tam jeho skupina pracovala jako jedna ze šesti samostatných částí tzv. sloučené konstrukce leteckých motorů. Z té doby také pochází jeho první samostatný návrh vzduchem chlazeného motoru o výkonu 300 k, který měl svým výkonem a moderní koncepcí vhodně vyplňovat mezeru mezi motory Walter pro sportovní letadla (invertní čtyřválcový Walter Minor 4-III a šestiválcový Minor 6-III ing. Bohuslava Šimůnka, šestiválcovým boxerem Walter M-208 ing. Jaroslava Kruliše - s jmenovitými výkony 105-220 k) a rozpracovaným invertním dvanáctiválcovým motorem ing. Šimůnka Walter V-12/M-446 s jmenovitým výkonem 550 k. Jeho návrh se však tehdy neujal.[5]

Walter M-441 (Letecké muzeum Kbely)

K realizaci takového motoru, označeného později jako Walter M-441 došlo až po roce 1954, kdy už byl Václav Kačírek a jeho skupina podřízena nově vytvořenému VZLÚ. Ústav měl detašované pracoviště v bývalých filmových atelierech FOJA v Radlicích, které tehdy byly součástí Motorletu Jinonice a s areálem továrny přímo sousedily. Motor byl na tehdejší československé zvyklosti řešen moderním způsobem. Byl to zážehový vzduchem chlazený invertní osmiválec do V s úhlem válců 90° a rozvodem OHV, přeplňovaný kompresorem, s jednopákovým ovládáním a řešeným jako motorová jednotka za účelem montáže a demontáže v provozu jako celku.[6]

Osud tohoto motoru však byl velmi krátký, protože hned po úspěšném ukončení podnikové zkoušky v roce 1958 byl jeho další vývoj zastaven, přestože motor měl zjevnou rezervu pro zvyšování jeho výkonnosti. S rozhodnutím o ukončení programu M-441 se Václav Kačírek nikdy nesmířil a trval na názoru, že motor této koncepce a kategorie bude jednou scházet. Prototypy těchto motorů byly vyrobeny v roce 1957 v Leteckých opravnách Malešice, ale sériové výroby se žádný z leteckých motorářských podniků neujal.[7]

Walter M601A (NTM 2021)

Walter M601, řez motorem

Náhradou za program M441 byl Václav Kačírek pověřen koncem roku 1958 vývojem malého turbovrtulového motoru M601 o výkonu 338 kW/460 k pro letoun L-300 vznikající v kunovickém LETu. Předprojekt motoru označeného XM601 byl předložen ke schválení začátkem roku 1959.  Původní koncepce M601 s volnou hnací turbínou, s dvouhřídelovým uspořádáním, s patentovaným přívodem paliva do spalovací komory prostřednictvím rotujícího, odstředivého rozprašujícího kroužku[8] a s originálně řešeným systémem vyrovnávání zatížení předloh a s měřením kroutícího momentu přenášeného reduktorem byla navržena ale s přímým průtokem plynů, s mimoběžným náhonem reduktoru a vrtule s vloženou svisle orientovanou převodovou skříní. Brzy se přešlo na souosé provedení motoru s vratným uspořádáním vzduchové cesty.[9]

Let L-410 Turbolet (Vzdušné síly AČR)

I tento projekt byl však v roce 1962 přerušen ve prospěch vývoje jiných typů letadel a motorů a pro nedostatek kapacity vývojové dílny. Důsledkem toho bylo také drastické snížení počtu členů konstrukční skupiny až na pouhé 4 osoby a pomalé pokračování vývojových prací pouze v rámci finančních možností VZLÚ. Tato skupina zůstala detašována i nadále v objektu FOJA sousedícím s areálem Motorletu a ve značně omezeném rozsahu ve vývoji motoru M601 pokračovala až do roku 1965.[10]

V polovině 60. let byly v n.p. Let Kunovice zahájeny vývojové práce na letounu L-410 a v důsledku toho bylo rozhodnuto o opětovném zařazení projektu M601 do plánu. Přepracovaný motor se poprvé rozběhl roku 1967 a jeho vývoj byl dokončen v roce 1971.[11] Ing. Kačírek se svou konstrukční skupinou byl počátkem 70. let při další organizační změně převeden z kompetence VZLÚ opět do Motorletu a vývoj motoru Walter M601 (tentokráte se zvýšeným výkonem 383 kW/550 k a ještě později až na 515 kW/700 k) se stal jeho hlavním vývojovým programem.[12] Vývoj motoru M601 byl podřízen hlavnímu konstruktérovi Ing. Vladimíru Pospíšilovi a Ing. Václav Kačírek se stal v rámci vývojové konstrukce vedoucím vývoje typu M601. Finální etapa vývoje byla ukončena v roce 1975 certifikací a zahájením výroby první sériové verze motoru, nově typově označené M601A. Turbovrtulový dvouhřídelový motor M601A měl vzletový výkon 515 kW při otáčkách generátoru plynů 36660 ot/ min., maximální trvalý výkon 452 kW, hmotnost 178kg a dobu do generální revize 500 hodin. Od roku 1977 se vyráběla modernizovaná verze jako M601B se vstřikováním vody do kompresoru pro krátkodobé zvýšení výkonu.[10] Ing. Kačírek byl nejenom ve funkci vedoucího konstruktéra typu M601, ale zasloužil se v plné míře v dalších letech nejenom o jeho zdárné zavedení do sériové výroby pro letoun L-410 Turbolet, ale i o vznik a vývoj několika jeho alternativ pro jiné letouny a jiné oblasti použití. Byla to helikoptérová (M601H)[13] a „zemědělská“ verze (M601Z) a pro pozemní použití jako zdroje stlačeného vzduchu (GP601), mobilního zdroje elektrické energie (EJ500, G601P a PT), pro pohon člunů (M601M) nebo jako pohonné jednotky vlakových souprav. Tyto alternativy povětšinou došly k uplatnění až po „sametové revoluci“, kdy se zhroutil trh s leteckými motory M601.[14]

• Waltrovka
• Walter M-441
• Walter M601
• Jinonice

• ADAMEC, Josef, KOCÁB, Jindřich. Letadlové motory. 1. vyd. Praha : KANT cz s.r.o., 2000. 176 s. ISBN 80-902914-0-6
• PILÁT, Zdeněk. Naše letecké motory. Letectví + kosmonautika. Roč. LX (60.), čís. 5–10. ISSN 0024-1156
• BRYNYCH, Josef a kol. Od bicyklu k leteckému motoru (1911–1961), Závody Jana Švermy, Praha, 1961, 92. s.
• SEDLÁČEK, Zdeněk, Od bicyklu k letadlovým motorům, Sborník článků o historii jednoho století podniku Walter v Praze – Jinonicích, Walter Jinonice, Praha, 2011
• HOCKO, Marián. Prúdové motory v čs. letectve. www.leteckemotory.cz, 2007

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Kačírek na Wikimedia Commons
• Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol.
• Walter Jinonice
• Walter M601 B na Letecké muzeum v Kunovicích