Vyškovský jazykový ostrov

Vyškovský jazykový ostrov (německy Wischauer Sprachinsel, též Vyškovský jazykový ostrůvek) byla malá moravská německojazyčná enkláva, která se nacházela ve Vyškovské bráně východně od Rousínova a jihozápadně až jižně od Vyškova. Ostrov ležel při císařské cestě z Olomouce do Brna. Byl vůbec nejmenší německy mluvící komunitou bývalého Československa a vzhledem k ostatním byl poměrně izolovaný. Do roku 1910 bylo německé osídlení kompaktní, po vzniku Československa se zde podíl českých obyvatel začal zvyšovat.[1] Po druhé světové válce byli Němci vesměs vysídleni a jazykový ostrov zanikl.

Historie

Předpokládá se, že ostrov vznikl v druhé polovině 13. století následkem německé kolonizace, kterou inicioval olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku. Po třicetileté válce sem směřoval další proud kolonistů.[2]

Po vzniku Československa se místní s novým státem neztotožnili. Německé hnutí v Brně, které ovlivňovalo činnost Němců v jazykovém ostrůvku, mělo ostré nacionální zaměření. Okolo časopisu Der Aufbruch (Průlom) se zformovala skupina zastánců velkoněmeckého plánu sjednocení Evropy pod německým vedením.[2]

Za protektorátu

Po 15. březnu 1939 (okupaci zbytku Československa – Resttschechei) Němci z jazykového ostrůvku dávali najevo svou radost z okupace a zániku Československa. Němečtí občané v Komořanech postavili slavobránu, vyzdobili domy německými vlajkami s hákovými kříži a nadšeně vítali wehrmacht. Všechny nápisy v češtině a státní znaky ve veřejných budovách a na české škole byly odstraněny a zničeny.[2]

Pod záminkou rozšiřování vojenského prostoru se Němci snažili rozkouskovat a rozdělit české jazykové oblasti a vytvořit souvislé německé pásmo od Brna přes Vyškov až k Olomouci. Říšský protektor von Neurath už 5. září 1940 vydal výnos o stěhování 33 obcí na Vyškovsku a Drahanské vrchovině. To bylo součástí plánu využít stávající jazykové ostrovy, které tvořily kostru osídlovacích zón, které podle německých plánů musely rozdělit české osídlení. Také Vyškovský jazykový ostrov měl být součástí skupiny z Brna do Olomouce (de facto z Rakouska do Slezska). Zároveň se uskutečnila germanizace Vyškova.[2]

Dělení

Vyškovský jazykový ostrov tvořilo sedm obcí a jedna osada.[2]

Dělil se na tzv. horní ostrůvek, který tvořily obce Rostěnice (Rosternitz), Zvonovice (Swonowitz), Hlubočany (Hobitschau), Lysovice (Lissowitz), Kučerov (Kutscherau) a osada s 36 popisnými čísly Terešov (Thereschau), část obce Hlubočany. V horní části tvořili Němci 70 až 90 % obyvatelstva.[2]

Dolní ostrůvek tvořily obce Komořany (Gundrum) a Čechyně (Tschechen), dnes část Rousínova, které byly od vesnic z horní části ostrova odděleny ryze českými vesnicemi Podbřežice, Tučapy a Dražovice. V dolní části tvořili Němci 40 až 60 % obyvatelstva.[2]

Demografie

V období od roku 1880 do roku 1930 vzrostl počet obyvatel ostrůvku o 776 osob (23,9 %) z 3 247 obyvatel na 4 023. Počet Němců ve stejném období stoupl o 284 osob, tedy o 11 %. Počet Čechů stoupl o 480 osob (o 89 %). Češi v roce 1930 (poslední československé sčítání) tvořili 25,5 % všech obyvatel. V roce 1930 byla ve všech obcích, s výjimkou Čechyně (zde klesl počet Němců tak rapidně, že v roce 1930 tvořili pouze 31 %), německá majorita.[1]

Během druhé světové války padlo nebo bylo pohřešováno 210 místních Němců, při náletech a sebevraždách zahynulo 59 místních Němců.[1]

Rostěnice
Rok Rozloha Počet domů Počet obyvatel Češi Němci Ostatní
1880 – 90 402 21 381 0
1900 474 96 421 4 417 0
1921 474 107 449 15 433 1
1930 474 118 445 25 420 0

Zvonovice
Rok Rozloha Počet domů Počet obyvatel Češi Němci Ostatní
1880 – 53 262 13 248 1
1900 289 58 269 5 264 0
1921 289 61 275 12 263 0
1930 289 69 278 17 261 0

Hlubočany, Terešov
Rok Rozloha Počet domů Počet obyvatel Češi Němci Ostatní
1880 – 128 600 104 496 0
1900 787 145 701 67 634 0
1910 787 151 773 56 717 0
1921 787 156 746 233 510 3
1930 787 173 748 233 514 1

Kučerov
Rok Rozloha Počet domů Počet obyvatel Češi Němci Ostatní
1880 – 126 601 100 495 6
1900 881 142 698 51 642 5
1910 882 150 706 3 703 0
1921 882 153 736 61 673 2
1930 881 188 834 105 728 1

Lysovice
Rok Rozloha Počet domů Počet obyvatel Češi Němci Ostatní
1880 – 81 397 18 379 0
1900 525 88 420 0 420 0
1910 525 96 438 33 405 0
1930 525 111 477 32 445 0

Komořany
Rok Rozloha Počet domů Počet obyvatel Češi Němci Ostatní
1880 – 114 525 225 300 0
1900 588 118 499 68 431 0
1910 588 122 520 31 489 0
1921 588 123 541 255 286 0
1930 588 148 657 262 395 0

Čechyně
Rok Rozloha Počet domů Počet obyvatel Češi Němci Ostatní
1880 – 89 460 61 399 0
1900 474 93 459 94 364 1
1910 474 97 518 66 450 2
1921 474 98 555 346 192 17
1930 474 122 584 348 219 17

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyškovský jazykový ostrov na slovenské Wikipedii.

  1. HANÁČEK, Mgr. Martin. Příspěvek k historii německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku v letech 1860 – 1946 a jeho didaktické využití [online]. 2011, [cit. 2013-06-17]. Dostupné online.
  2. ŠŮSTEK, Václav. Historie zrady: Vyškovský německý jazykový ostrůvek 1918 – 1946, I. [online]. [Cit. 2013-06-17].Dostupné online.

Literatura
  • Die Sprachinsel bei Wischau. Brünn 1930.
  • Bilder aus der Wischauer Sprachinsel. Aalen 1981.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.