Lysovice

Památník Sovětské armády

První písemná zmínka o Lysovicích pochází z roku 1465, kdy je obec uvedena v souvislosti s placením poplatků olomouckému biskupství pod názvem Lissowicz. Další dochovaná zmínka je záznam o vlastnictví Lysovic dominikánkami od svaté Kateřiny v Olomouci, které obec drželi v roce 1519. Podle tehdejších příjmení obyvatel lze soudit, že převážná část osadníků byli Němci, zřejmě potomci německých kolonistů, které na Vyškovsko uvedli na konci 13. století páni z Obřan (samotné Lysovice byl až do roku 1945 součástí německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku[6]).[7] Dominikánskému klášteru obec náležela až do roku 1685, kdy se stal jejím novým majitelem Dominik Ondřej hrabě z Kounic. Ten upravil lysovickým roboty a připojil obec k slavkovskému panství.[4]

V roce 1718 bylo v obci zaznamenáno 43 usedlostí s převážně německým obyvatelstvem. Lysovičtí Němci se živili hlavně zemědělstvím a navíc si přivydělávali povoznictvím do Polska. Pozemkové knihy se dochovaly od roku 1807. Roku 1822 bylo v Lysovicíh 54 usedlostí. První německá škola v obci vznikla v roce 1846.[4] Nová německá škola byla původně jednotřídní, v roce 1918 navýšila svou kapacitu díky přeložení německé měšťanské školy.[4]

Z původních německých spolků lze zmínit zejména spolek hasičů z roku 1880, dále pak chovatelský z roku 1911, pěvecký a malozemědělský spolek z roku 1924. V obci též působila německá organizace Bund der Deutschen.[8]

Ve volbách v období první republiky v obci dominovaly německé strany: v roce 1929 vyhrála volby Německá křesťansko sociální strana lidová, v roce 1935 pak Sudetoněmecká strana. Při osvobozování 20. dubna 1945 byly Lysovice zasaženy sovětskými bombardéry, které prováděly nálety na německé pozice na Vyškovsku.[9] Po druhé světové válce byli Němci z Lysovic vystěhováni (a rovněž zanikl celý vyškovský jazykový ostrůvek[6]) a obec osídlily české rodiny. Ve volbách po roce 1946 zvítězila před komunisty a sociálními demokraty Československá strana lidová. Záhy v již čistě české obci byla otevřena česká základní škola, později i škola mateřská.[8]

Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Vyškov.[10]

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Lysovicích volební účast 72,77 %[16] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů):[17]

Ve volebním období 2010–2014 a poté opět v roce 2014 byl zvolen starostou Zdeněk Gryc.

Škola (německá jednotřídka) byla založena v roce 1846. V roce 1918 sem byla přeložena z Vyškova německá měšťanka. Česká obecná škola byla otevřena v roce 1945 a mateřská škola v roce 1946. Dnes v Lysovicích škola není, žáci navštěvují ZŠ v Rostěnicích. V obci je filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Obec je tak přifařena do Kučerova. Kostel se nachází v severovýchodní části obce, za objektem je situován hřbitov.[4]

Lysovický hřbitov

Pro konání kulturních akcí je možné využívat sál s kapacitou 120 míst, který se nachází v budově Kulturního domu. Knihovna v obci je v budově Obecního domu v Lysovicích.[18]

V obci je sportovní areál, který provozuje Tělovýchovná Jednota Lysovice. Tento areál stojí v severovýchodní části obce. Dále pak je v obci jedno oplocené hřiště pro volejbal a košíkovou. Na návsi též stojí tělocvična a nové hřiště pro děti.[18]

V obci se nachází areál bývalého zemědělského střediska, jenž v dnešní době zemědělským účelům již neslouží a je využíván jen ke skladování. Tento areál je v pásmu hygienické ochrany vyhlášené v roce 1989 pro zemědělské družstvo Rozvoj Rostěnice – středisko Lysovice. Mezi tímto areálem a obcí jsou umístěny nefunkční betonové silážní věže postavené před druhou světovou válkou, které nejsou využívány a chátrají, v roce 2020 je stát nabízel k prodeji.[18]

Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 3. třídy III/4316 Rostěnice–Zvonovice–Lysovice. Ta se v Rostěnicích připojuje na stykovou křižovatku tvaru „T“ se silnicí III/4314. Silnice III/4314 křižuje II/430 Brno–Holubice–Rousínov úrovňovou křižovatkou.[18] V obci je vybudována jedna autobusová zastávka, jenž zároveň slouží jako turistické odpočívadlo. Autobusovou dopravu zajišťuje jeden linkový spoj z Vyškova do Lysovic. Tento spoj je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[19]

Na katastrálním území Lysovic se nenalézají žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby jako je autoservis nebo sídlo firmy pro zemní a stavební práce.[20]

Kříž při polní cestě na Kučerov

• Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně se začal stavět v roce 1923 a byl vysvěcen 2. srpna 1924
• Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi je barokní kamenná socha z roku 1732
• Barokní boží muka z poloviny 18. století
• Domy se žudry (Historická vesnická památková zóna) čísla popisná 15-17, 21, 23, 26, 33, 39, 40, 45, 72 a 76
• Kamenný kříž u kostela
• Kamenný kříž při cestě do Kučerova
• Památník Sovětské armády na návsi odhalený 6. června 1975