Volby do Senátu Parlamentu České republiky
Volby do Senátu Parlamentu České republiky upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, v platném znění. Poprvé se uskutečnily v listopadu 1996, kdy byla zvolena třetina senátorů na 6 let, třetina na 4 roky a třetina na 2 roky. Od té doby se každé 2 roky znovu volí třetina senátorů. Volby jsou zpravidla dvoukolové – pokud některý kandidát nezíská již v prvním kole nadpoloviční podíl hlasů, ve druhém kole se rozhoduje mezi prvními dvěma umístěnými kandidáty. Volební účast bývá poměrně nižší než v jiných typech voleb v Česku.
Volební systém
Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového většinového systému. Vyhlašuje je v zákonem stanovených lhůtách prezident České republiky. Senátní volby se konají v sudých letech na podzim, první kolo každých druhých voleb (1998, 2002, 2006, 2010…) se koná společně s volbami do zastupitelstev obcí, první kolo ostatních voleb (2000, 2004, 2008, 2012…) se koná společně s volbami do zastupitelstev krajů.
Volby probíhají v 81 jednomandátových obvodech, každé 2 roky v jedné třetině obvodů, za každý obvod je zvolen 1 kandidát. Volební obvody jsou pevně určené zákonem. Do roku 2018 bylo vymezení obvodů pravidelně každé dva roky na základě § 59 zákona o volbách do Parlamentu České republiky novelizováno tak, aby se počet obyvatel v žádném volebním obvodu nelišil k 1. lednu volebního roku o více než 15 % od průměrného počtu obyvatel připadajících na 1 mandát.
Kandidát je zvolen již v prvním kole, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný kandidát nadpoloviční většinu nezíská, postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do druhého kola volby. V druhém kole je pak zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů.
Volební právo
Aktivní volební právo je stejné jako ve volbách do Poslanecké sněmovny, ale volí se ve zvláště vytvořených obvodech.
Pasivní volební právo se liší tím, že do Senátu může být zvolen občan až od 40 let věku. Kromě kandidátů politických stran, hnutí a koalic může kandidovat i nezávislý kandidát, pokud získá nejméně 1000 podpisů voličů z daného volebního obvodu. Za každého kandidáta musí být také složena kauce ve výši 20 000 Kč. Pro každého kandidáta je vydán samostatný hlasovací lístek, volič dává hlas přímo jednotlivému kandidátovi tím, že lístek s jeho jménem vybere a v úřední obálce vhodí do hlasovací urny ve volební místnosti.
Opakované a doplňovací volby
Opakované volby se konají, pokud se kandidát postupující do 2. kola vzdal kandidatury, pozbyl práva volit, zemřel, byl odvolán anebo byla volba shledána neplatnou. O neplatnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud, jeho případné rozhodnutí může zvrátit Ústavní soud. Opakované volby byly dosud pouze v roce 2017 v obvodě č. 4 – Most, kdy byly rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z listopadu 2016 zneplatněny kvůli nelegitimní kandidatuře Aleny Dernerové za hnutí Severočeši.cz (která v hlasování vyhrála).[1] V opakovaných volbách Dernerová opět zvítězila, tentokrát za stranu Spojení demokraté – sdružení nezávislých, čímž obhájila svůj mandát.[2]
Doplňovací volby se konají do 90 dnů, pokud v průběhu volebního období mandát senátora zanikl, a nově zvolený senátor svůj mandát vykonává jen po zbytek volebního období ze zaniklého mandátu. Doplňovací volby se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora.
Jednotlivé volby
1996 • 1998 • 2000 • 2002 • 2004 • 2006 • 2008 • 2010 • 2012 • 2014 • 2016 • 2018 • 2020 • doplňovací
V prvních volbách roku 1996 byla třetina senátorů zvolena na 6 let, třetina na 4 roky a třetina na 2 roky. Od voleb 1998 se každé 2 roky volí třetina senátorů.
Senátoři zvolení v prvním kole
Pokud kandidát získá v prvním kole nadpoloviční většinu všech hlasů, stává se senátorem již po prvním kole. Za dobu trvání Senátu bylo přímo v prvním kole zvoleno 13 kandidátů.
Volební účast
První volby do obnoveného Senátu po sametové revoluci se konaly roku 1996 za poměrně malé účasti voličů, přestože tyto volby byly (a pokud nedojde ke změně ústavy i budou) jediné, kdy se volilo na celém území státu. V následujících letech pak volební účast kolísala, ale vždy byla nižší než poloviční. V porovnání s ostatními druhy voleb je nízká.[3]
Rok[3] | 1. kolo | 2. kolo |
---|---|---|
1996 | 35,03 | 30,63 |
1998 | 42,37 | 20,36 |
2000 | 33,72 | 21,56 |
2002 | 24,10 | 32,55 |
2004 | 28,97 | 18,41 |
2006 | 42,09 | 20,73 |
2008 | 39,52 | 29,85 |
2010 | 44,59 | 24,64 |
2012 | 34,90 | 18,60 |
2014 | 38,62 | 16,69 |
2016 | 33,54 | 15,38 |
2018 | 42,26 | 16,49 |
2020 | 36,74 | 16,74 |
Zvýrazněna je nejnižší a nejvyšší volební účast pro každé kolo zvlášť.
Odkazy
Reference
- mld. Soud zrušil senátní volby v Mostě, budou znovu od začátku. Česká televize [online]. 2016-11-10 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- V opakovaných senátních volbách na Mostecku zvítězila Dernerová. Česká televize [online]. 2017-01-28 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- http://www.volby.cz/
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Senátu Parlamentu České republiky na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění
- Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, v platném znění