Miroslav Kříženecký

Narodil se v Malšicích, absolvoval střední všeobecně vzdělávací školu v Táboře a pak práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.[1]

Nejprve se věnoval práci žalobce a byl od roku 1974 nejprve řadovým a nakonec od října 1990 hlavním vojenským prokurátorem.[1][2] Jako prokurátor obžaloval například agenta tajných služeb Václava Wallise za prodej utajovaných informací Viktoru Koženému, ten byl – až po zániku vojenské prokuratury – před soudem osvobozen.[3] Před zrušením trestu smrti sám dvakrát nejvyšší trest navrhl, například v případu vojáka, který v opilosti střílel v roce 1977 do davu.[4] Přitom podle vlastních slov trest smrti nepodporuje.[4]

Po sametové revoluci podle svých slov zabránil společně s generálními prokurátory Ivanem Gašparovičem a Ludvíkem Brunnerem „revolučnímu teroru“, což hodnotí jako svou velkou zásluhu.[5]

Po zrušení vojenské prokuratury ale ze sféry žalobců přešel na stranu obhájců a založil si v Českých Budějovicích vlastní advokátní kancelář.[3]

V roce 2002 obhajoval politika Karla Srbu, se kterým se dlouho znal[6] a který byl obžalovaný z přípravy vraždy novinářky Sabiny Slonkové.[3] Soud Srbu nakonec odsoudil k dvanácti letům vězení.[7] Hájil také jednoho z obviněných v kauze H-System Petra Smetku,[3] podnikatele Františka Mrázka,[4] nebo vojenské piloty, kteří pilotovali stíhačky, jež se srazily nad Českými Budějovicemi v roce 1998[6] (odsouzeni k podmíněným trestům[8]). Byl též obhájcem agentů Státní bezpečnosti obviněných z podílu na smrti oběti komunistického režimu, faráře Josefa Toufara.[6] Uspěl s obhajobou muže obviněného z vraždy, u nějž nakonec soud uznal obranu za nutnou; tento případ považoval za svůj největší.[4]

V roce 2013 vystoupil na obhajobu kontroverzní amnestie, kterou vyhlásil dosluhující prezident Václav Klaus, a zejména její aboliční článek označil za příliš mírný. Při té příležitosti též ostře kritizoval stav české justice a právního řádu.[9] Amnestie se týkala také kauzy H-Systemu.